Od totální ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022 byl projekt Maják Mezinárodní republikánský institut (IRI) analyzuje obsah online médií ve střední a východní Evropě a sleduje klíčové narativy, které mohou podkopat podporu Ukrajině.
Pozorovali jsme trendy na portálech, fórech, blozích, Facebook, Twitter, YouTube a Reddit, která se týkala tří hlavních témat: sankcí proti Rusku, uprchlíkům a NATO. V zimě jsme také přidali energetickou bezpečnost. Do zvláštní zprávy zveřejněné k výročí invaze jsme zahrnuli i tři další příběhy: biologické laboratoře, „denacifikaci“ a potenciální jadernou válku. Data byla sbírána od února 2022 do února 2023.
Kromě toho byl vyvinut nástroj pro sledování činnosti oficiálních stránek v Sociální sítě jednotlivých ruských diplomatických misí s cílem lépe porozumět potenciálním oblastem rozšířených dezinformací. Všechny tyto aktivity nám umožňují získávat unikátní data o informačním prostoru v regionu střední a východní Evropy, ale i v jednotlivých zemích.
Přehled nenávistných projevů v regionu
Vezmeme-li v úvahu Bulharsko, Českou republiku, Litvu, Německo, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Ukrajinu a Maďarsko, graf společných a potenciálně nepřátelských zpráv ve všech příbězích je znázorněn v níže uvedeném diagramu. Na základě vybraných klíčových slov byla data standardizována, ale upravena individuálně pro každou zemi. Jedna sada klíčových slov byla vybrána pro sledování běžných prohlášení a druhá sada pro identifikaci potenciálně nepřátelských prvků.
Potenciálně nepřátelský obsah publikovaný v těchto zemích vykazuje pomalý sestupný trend, i když je vyvíjeno systematické úsilí o šíření určitých zpráv. Vezmeme-li v úvahu trendy obecně, existují okamžiky, zejména v „klidnějších“ obdobích s menší informační intenzitou, kdy procento potenciálně nepřátelského obsahu tvoří většinu diskurzu v informačním prostoru každé země. Podrobné údaje o jednotlivých zemích jsou uvedeny v tabulce níže.
Zdroj: výzkum projektu IRI Beacon, Microsoft Power BI
Od 15. února 2022 do 14. února 2023 přesáhl celkový počet zmínek studovaných příběhů v každé zemi 18,6 milionu. Největší počet byl zaznamenán v Německu (více než 8,4 milionu), Polsku (téměř 4,7 milionu), Ukrajině (téměř 1,6 milionu) a České republice (více než 1,3 milionu), následovalo Rumunsko (828 tisíc), Slovensko (787 tisíc) a Bulharsko (712 tisíc) a nejméně – v Litvě a Maďarsku. Zároveň byl počet potenciálně nepřátelských zpráv pro jednotlivé země následující: Německo – 1,5 milionu, Polsko – 823 tisíc, Bulharsko – 214 tisíc, Česká republika – 183 tisíc, Rumunsko – 135 tisíc, Slovensko – 114 tisíc. a konečně Ukrajina – 98 tisíc. To naznačuje, že zeměmi s nejvyšším procentem nepřátelských zpráv o čtyřech metanarativech byly Bulharsko (30%), Německo (18%) a Polsko (18%).
Při analýze nepřátelské složky mezi metanarativy na regionální úrovni, s výjimkou Německa (jak ukazuje graf níže), se nejčastější potenciálně nepřátelské narativy týkaly uprchlíků (24%), sankcí proti Rusku (21%), energetické bezpečnosti (17%) a NATO (9%).
Zdroj: IRI Beacon Project Research, Microsoft Power BI
V celém regionu Cvrlikat byla nejoblíbenější platformou pro šíření příběhu s téměř 5,6 miliony tweetů. Druhé místo obsadilo internetové zpravodajství (2,8 milionu zmínek) a třetí – Sociální sítě s téměř 0,9 miliony příspěvků. Fóra, blogy, Reddit a YouTube byly méně populární. V celém regionu obsahovaly on-line zpravodajské kanály největší podíl nepřátelského obsahu, a to 26%, a blogy, i když méně viditelné, téměř 23%. Případ Cvrlikat unikátní v tom, že ve většině sledovaných zemí není významná: například v Bulharsku, Rumunsku nebo na Slovensku hraje okrajovou roli a je mnohem méně přítomna mezi širokou veřejností. Sociální sítě zůstává jedinou významnou platformou, která má vliv v celém regionu.
Pro srovnání, počet příspěvků v Cvrlikat v Bulharsku činil 34 tisíc tun. ze 712 tisíc. celkový online obsah, zatímco v Polsku – 3,4 milionu tweetů z celkového 4,7 milionu obsahu. Takže v diskusích v Cvrlikat Tyto země jsou ovládány mainstreamovými a oficiálními aktéry, což ovlivňuje vztah mezi nepřátelskými a obecnými zprávami. Jinými slovy, analýza situace je založena pouze na datech Cvrlikat může zkreslit skutečný rozsah a celkový obraz informačních hrozeb.
Pokud však do datového souboru zahrneme Německo, podíly se výrazně změní. Potenciálně nejnepřátelštější narativy se týkají energetické bezpečnosti. Téma uprchlíků je na druhém místě a komunikace proti NATO převažuje nad komunikací o sankcích. Data ukazují, že jen v německém informačním prostoru byly provedeny více než tři miliony vyhledávání souvisejících s energetickou bezpečností.
Analýza založená na německých zdrojích
Reakce na informační hrozby v Bulharsku, Polsku a Rumunsku
Projekt IRI maják spolupracuje s partnery v Bulharsku, Polsku a Rumunsku v boji proti ruským dezinformacím a pokládá základy pro vytvoření cílových skupin zahrnujících zástupce státu a občanské společnosti.
Projekt byl založen Agenturou Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID). Evropská unie podnikla kroky proti dezinformacím v roce 2018. Ačkoli to lze považovat za dodatečný nápad, v této oblasti bylo vykonáno mnoho práce, a to jak na úrovni EU, tak na mezinárodní úrovni, jakož i na úrovni jednotlivých zemí. Stále však existuje jasná potřeba dalších opatření.
Identifikace, analýza a další boj proti zahraničnímu vměšování a manipulaci s informacemi patří mezi největší výzvy, kterým Západ čelí dnes a v dohledné budoucnosti. Zároveň existují i interní aktéři, kteří vytvářejí, šíří nebo zesilují zprávy, které se shodují s ruskou propagandou a dezinformacemi. To pouze rozšiřuje nezbytnou škálu nástrojů na vnitrostátní a mezinárodní úrovni.
Podle studie provedené v loňském roce mají Bulharsko, Rumunsko a Polsko několik podobností. Za prvé, všechny tři země musí pracovat na strategické komunikaci zaměřené na interní a externí publikum. Digitální infrastrukturu a předpisy je také třeba přizpůsobit současným válečným podmínkám. Vlády by se měly zaměřit na řešení, která jsou flexibilní a inkluzivní pro občanskou společnost. Kromě toho země ještě musí definovat odpovědnost za boj proti informačním hrozbám na všech úrovních správy – od místních až po ústřední orgány. Správní struktury ve všech třech zemích navíc nevyužívají svůj plný potenciál, přičemž institucionální kapacity je třeba odpovídajícím způsobem posoudit, posílit a rozvíjet.
Spolupráce mezi státními institucemi a samotnými organizacemi občanské společnosti je zároveň nedostatečná. Vlády musí najít způsoby, jak posílit stávající a vytvořit nové sítě informačních toků na národní úrovni (v rámci správy, stejně jako mezi státem a občanskou společností). Je také nutné pracovat na regionální a mezinárodní úrovni. A konečně, integrace mediálních a digitálních dovedností na všech úrovních vnitrostátních vzdělávacích systémů by měla být nejvyšší prioritou.
Nebezpečí zevnitř
Podle údajů Sociální sítě, analyzované odborníky na projekty IRI maják, největší podíl nepřátelských narativů o Ukrajině je pozorován v Bulharsku, České republice, na Slovensku a v Rumunsku, přičemž Polsko stojí na opačném pólu. Ačkoli studie nemusí nutně odrážet celou škálu trendů v informačním prostoru každé země, ukazuje, že existuje potenciál pro destabilizaci a radikalizaci. To platí zejména s ohledem na možné budoucí volby a populistickou rétoriku, která by mohla být použita. Z hlediska geopolitických názorů prezentovaných ve zdrojích Sociální sítě, největší problémy jsou pozorovány v Bulharsku (37 % proruských), České republice (16 % protizápadních), v Ukrajině (26 % nacionalistů), na Slovensku (11 % pro Rusko) a v Německu (18 % pro Rusko). Polsko má opět jedinečné prostředí informačního prostoru s pouhými 1,6% protizápadními, 10% nacionalistickými a 1,21% PRRuské zdroje.
Fenomén nacionalismu je obzvláště složitý. Ve většině sledovaných zemí pochází dominantní podíl nepřátelských zpráv podkopávajících podporu Ukrajiny z místních zdrojů, zejména z vysoce ideologických pravicových médií a kruhů, včetně krajní pravice. Jsou hlavními tvůrci a nositeli nepřátelských narativů, což je jedna z mála podobností v regionu, pokud jde o protiukrajinský, proruský nebo protizápadní obsah. To zahrnuje používání konspiračních teorií nebo rozdělující populistické rétoriky, která se velmi často přímo protíná s ruskými zprávami, dezinformacemi a propagandou.
Přestože Telegram V současné době není ve studii analyzována, je to jeden z nejdůležitějších kanálů pro šíření ruské propagandy a dezinformací. Většina nástrojů pro dohled nad médii v současné době nemá schopnost sledovat Telegram. Stále větší počet lidí v regionu a po celém světě však nyní provádí méně automatizovaného monitorování (Rusko používá a Telegrama WhatsApp v jiných regionech, včetně Jižní Ameriky, Indie a Asie). Mimořádně obtížné informační prostředí je v tomto ohledu jasně vidět v Ukrajině, kde okolnosti spojené s totální válkou mohou pouze přispět k dalšímu šíření některých zpráv.
Obtížná situace v zemi vede k radikalizaci jazyka a existuje vážné riziko, že se časem v ukrajinském mainstreamu objeví nějaká forma protizápadního konspiračního diskurzu. Zatímco Ukrajinci jsou v drtivé většině proti Rusku a podporují prozápadní politiku, existují i tací, kteří obviňují západní elity z nedostatku odhodlání a nedostatečné podpory. Pokud takový narativ zapustí kořeny a rozvine se, bude mít vážné důsledky nejen pro Ukrajinu, ale potenciálně i pro její spojence v NATO a EU.
Vezmeme-li v úvahu všechny dostupné údaje, zdá se, že občané Bulharska a Slovenska patří k nejzranitelnějším vůči ruským dezinformacím a propagandě. Zároveň v každé zemi v regionu existuje potenciál používat různé nepřátelské narativy. Jednou z největších výzev v této oblasti bude, jak se vypořádat s populistickou a vysoce ideologickou rétorikou a aktéry, kteří ji používají. Prioritou by se měly stát právní předpisy a budování kapacit pro boj proti informačním hrozbám. Kromě toho by účinnější strategií bylo vyhnout se monopolizaci snah zpravodajských agentur (zejména armády) v boji proti dezinformacím a spolupráci s organizacemi občanské společnosti na místní, regionální a mezinárodní úrovni.
Přeloženo z polštiny
Text byl publikován v rámci projektu spolupráce mezi námi a polským časopisem Nowa Europa Wschodnia.
Předchozí články projektu: Ukrajina – EU: horký konec jednání, Ukrajina – únik z volby, Východní partnerství po arabských revolucích, V pokřiveném zrcadle, Opovrhovaný, Lukašenko jde do války s Putinem, Mezi Moskvou a Kyjevem, Klobása je klobása, Můj Lvov, Putin na galejích, Poloostrov strachu, Ukrajina byla vynalezena na východě, Nový starý objev, A mělo to být tak krásné, Novoroční dárek pro Rusko, Nebo diskutujte o historii, patové situaci v Minsku
Původní název článku: Rosyjscy dyplomaci szerzą dezinformację
