Ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že reakce světa na ruské vyhození vodní elektrárny Kachovka do povětří způsobila velké škody a zaslouží si tvrdou kritiku – za to, že bezprostředně po tragédii nikdo jasně nejmenoval jejího viníka. Řekl to v rozhovoru se Suspilne během telethonu ve čtvrtek 22. června.
Podle LIGA.net byl ministr dotázán, proč byla reakce mezinárodního společenství na ruské vyhození přehrady vodní elektrárny Kachovka do povětří tak pomalá.
„Také jste diplomaticky nazval reakci. Ve skutečnosti existují všechny důvody k tvrdé kritice skutečnosti, že od samého počátku ani západní média, ani řada našich klíčových partnerů jasně nejmenovala viníka tragédie,“ řekl Kuleba.
Dodal, že nyní je v západních médiích stále více důkazů, že to bylo Rusko, kdo zorganizoval výbuch, a v prohlášeních a publikacích je jasno. „Ale titulky už získaly miliony lajků a sdílení. Vznikla určitá myšlenka a to je velká škoda,“ řekl šéf ukrajinské diplomacie.
Pokračoval, že stojí za to mluvit obecně o standardech ukrajinských spojenců a západních médií, která se navzdory všemu nadále snaží tlumočit ruskou pozici.
„To znamená, že pokud Rusko říká lži a Ukrajina říká pravdu, v souladu s normami, je stále nutné dokázat ruskou pozici. A všechny tyto lži si vždy najdou „kupce“ – takto funguje mediální svět,“ vysvětlil Kuleba.
Ministr zahraničí zároveň dodal, že s reakcí světa na problémy způsobené výbuchem přehrady, s pomocí při jejich řešení, „všechno není tak špatné“.
6. června ruští okupanti vyhodili do povětří vodní elektrárnu Kachovka, která byla pod jejich kontrolou od začátku plnohodnotné války, v důsledku čehož byly zaplaveny desítky osad, z nichž některé se nacházejí na dočasně okupovaném území. V důsledku výbuchu na MVE Kachovka se do Dněpru dostalo více než 150 tun motorového oleje.
15. června Evropský parlament označil zničení vodní elektrárny Kachovka za válečný zločin Ruska.
Podle deníku The New York Times by důvodem zničení vodní elektrárny Kachovka mohlo být podkopání průchodu pod vodou. Vodní elektrárna byla postavena během sovětských časů, takže Moskva měla všechny inženýrské výkresy, věděla o slabých místech stanice.