Vše nasvědčuje tomu, že ruská invaze na Ukrajinu hned tak neskončí. Klíčovou otázkou proto je, zda bude Západ schopen poskytnout politickou podporu pro udržitelné dodávky nezbytného vybavení na Ukrajinu. Vzhledem k intenzitě bojů musíme být připraveni udržet zásoby v nadcházejících měsících a dokonce i letech.
Na konci roku 2022, po osvobození Chersonu a části Chersonské oblasti západně od Dněpru, se frontová linie stabilizovala. Rusko-ukrajinská válka však nemá konce. Od začátku úplné ruské invaze se Ukrajině podařilo osvobodit více než 45 tisíc tun. Kilometr2 jejich pozemky.
Navzdory tomu Rusko podle Institutu pro studium války stále kontroluje asi 17% ukrajinského území, včetně Krymu a Donbasu. V současné době zahajuje jarní ofenzívu. Jeho ekonomika se znovu zaměřuje na válku a přizpůsobuje se sankčním omezením. Mobilizace 300 tisíc Vojenský personál, včetně desítek tisíc zajatců, a těžké ztráty naznačují, že Moskva chce, aby válka pokračovala.
Přístup ad hoc
Většina západních ekonomik ještě neměla čas přizpůsobit se nové realitě. Německo schválilo balíček vojenských výdajů ve výši 100 miliard eur a oznámilo, že rozpočet německého ministerstva obrany bude i nadále růst, ale bude trvat roky, než bude dosaženo cíle NATO ve výši dvou procent HDP. Teprve na konci prosince 2022 Spojené státy oznámily, že ztrojnásobí výrobu 155mm dělostřeleckých granátů, aby uspokojily vysokou poptávku z Ukrajiny. Výroba však stále nedokázala uspokojit poptávku.
Důležitou otázkou je, zda bude západní koalice schopna poskytnout Ukrajině munici, náhradní díly, nové vybavení a zbraňové systémy potřebné k pokračování obrany v nadcházejících měsících a možná i letech v budoucnu. Přesun amerického velení do Evropy je dobrým signálem. Je načase změnit poskytovanou pomoc ze situační na stabilnější a strategičtější. Bez neustálého toku munice a výcviku ukrajinských vojáků bude pro Kyjev obtížné použít již dodané zbraně, včetně nedávno slíbených tanků, a osvobodit všechna území okupovaná Ruskem. Klíčovou otázkou však je, zda je Západ dostatečně jednotný a zda má dostatečně silnou politickou vůli udržet si nejen kritickou vojenskou pomoc v krátkodobém horizontu, ale také poskytovat konzistentní politickou, diplomatickou, finanční, ekonomickou a humanitární podporu po celý rok 2023 a dále.
Ruské vojenské války
Maximalistické cíle Ruska se nezměnily, navzdory jeho odchodu z Chersonu a Charkovské oblasti. Rusko se stále snaží podrobit si celou Ukrajinu, i když se to nyní zdá nemožné. Putinova teorie vítězství je založena na předpokladu, že odhodlání Západu časem zeslábne a pomoc ustane. Pouze v takovém scénáři má Rusko šanci realizovat své ambice. Mobilizace stabilizovala situaci na frontě a se smrtí ruských vojáků Rusko získává čas na přípravu ekonomiky a přizpůsobení se sankcím.
Od února 2022 víme, jak nízko Putin a jeho zpravodajské služby hodnotili obranyschopnost Ukrajiny a její připravenost vzdorovat agresi. Stejně jako mnoho západních zpravodajských důstojníků a vojenských plánovačů ruské vedení věřilo, že Ukrajina se zhroutí pod náporem náhlé invaze. Putin navíc zcela podcenil připravenost a schopnost Západu uvalit sankce a podpořit Ukrajince. Putinovy naděje na oslabení podpory Západu však mohou být oprávněné, pokud nebude možné překonat rostoucí ekonomické a sociální napětí a vytvořit soudržný narativ o tom, proč je vítězství Ukrajiny v souladu s našimi společnými – evropskými a transatlantickými – zájmy. Naším úkolem je vysvětlit veřejnosti, proč je důležité být na straně Ukrajiny a dlouhodobě si udržet naši podporu. Ukrajinci dokázali, že chtějí a mohou konfrontovat Putina za každou cenu, ale jsme my na Západě schopni udělat totéž a skutečně je podpořit?
Německo a válka
Berlínská politika vůči válce je obzvláště důležitá vzhledem k síle a aktivitě Německa ve východní Evropě. Obraz této politiky není jednoznačný. Německá společnost se stále více zabývá vnitřními problémy, ale ochota podporovat Ukrajinu je stále vysoká. Podpora německé veřejnosti by však neměla být považována za samozřejmost.
V současné době němečtí a američtí lídři, včetně kancléře Olafa Scholze opakují, že Ukrajina musí zvítězit a že Německo ji podpoří „tolik, kolik bude nutné“. Tato prohlášení jsou správná, ale nedostatečná.
Veřejnost je stále více bude požadovat snížení financování pomoci Ukrajině, pokud se nebude neustále připomínat důvody, proč stojí za to v této podpoře pokračovat. Bez konzistentního výkladu o tom, proč je vítězství Ukrajiny ve strategickém zájmu Německa a Evropy, můžeme v nadcházejících týdnech či měsících očekávat výrazné snížení podpory.
Ukrajinská ekonomika ve válce
Od prvního dne války Rusko útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Jejím cílem je učinit velká ukrajinská města neobyvatelnými, stejně jako otestovat a případně zlomit odhodlání Ukrajiny a Západu a výrazně oslabit schopnosti ukrajinské protivzdušné obrany. Spojenci Ukrajiny pomáhají překonat krátkodobé dopady ruského energetického teroru. Výzvou zůstává obnova energetické infrastruktury, dokud nebude plně funkční.
Ukrajina bude i nadále závislá na podpoře Západu. Bohužel nemá prakticky žádný přístup na mezinárodní finanční trhy a poměr jejího dluhu k HDP již dosáhl více než 100 %. Evropská banka pro obnovu a rozvoj předpovídá, že HDP Ukrajiny letos klesne nejméně o 30%. A podle Světové banky letos klesne o 35 % a příští rok poroste jen o 8 %. V září dosáhla roční inflace 25% a Národní banka Ukrajiny předpovídá, že v příštím roce dosáhne 28%. Ukrajinský rozpočet na rok 2023 bude mít značný schodek, který může být naplněn pouze mezinárodní finanční pomocí. Pokud nebudou poskytnuty včas, Ukrajina bude nucena tisknout více peněz, což dále zvýší již tak vysokou míru inflace. Stálý příliv západních peněz je záchranným lanem pro přetížený ukrajinský rozpočet. Pokud bude omezená, mohla by výrazně oslabit schopnost Ukrajiny pokračovat v odporu proti ruské agresi.
Překlad z polštiny
Text byl publikován v rámci projektu spolupráce mezi námi a polským časopisem Nowa Europa Wschodnia.
Předchozí články projektu: Ukrajina – EU: horké dokončení jednání, Ukrajina – únik z volby, Východní partnerství po arabských revolucích, V křivém zrcadle, Opovrhovaný, Lukašenko jde do války s Putinem, Mezi Moskvou a Kyjevem, Klobása je klobása, Můj Lvov, Putin na galejích, Poloostrov strachu, Ukrajina vynalezená na východě, Nový starý objev, A mělo to být tak krásné, Novoroční dárek pro Rusko, Zda diskutovat o historii, bezvýchodné situaci v Minsku
Původní název článku: Słabe ogniwo Zachodu?
