Při přípravě minských dohod si ruské vedení uvědomovalo, že tyto dohody by neměly být realizovány. Uvedl to bývalý poradce prezidenta Ruské federace Vladislav Surkov v bleskovém rozhovoru pro Centrum pro politickou konjunkturu.
Jedna z otázek zněla: „Když jste pracovali na minských dohodách, vycházeli jste ze skutečnosti, že musí být realizovány?“ Na to Surkov stručně odpověděl: „Ne.“
Odpověděl také kladně, že považuje akce ruské armády v Ukrajině za efektivní a vyjádřil naději na normalizaci vztahů mezi Ruskem a Západem v blízké budoucnosti.
Vladislav Surkov je ruský politik, skutečný státní poradce. Surkov je autorem konceptu tzv. „Ruské suverénní demokracie“, jedním z tvůrců vládnoucí strany „Jedinaja Rusko“ a jedním z hlavních ideologů „putinismu“ a „ruského světa“.
První minské dohody byly uzavřeny v roce 2014 třístrannou kontaktní skupinou, která zahrnovala zástupce Ruska, Ukrajiny a OBSE. Uzavření minských dohod předcházely konzultace v normandském formátu (Ukrajina, Rusko, Francie, Německo).
V únoru 2015 byly podepsány nové minské dohody, známé také jako „Minsk-2“. Jsou vždy míněny tímto pojmem. Dohoda byla ruskou stranou porušena ihned po podpisu – Ruská federace pokračovala v ofenzívě proti Debalceve a nakonec ji v rozporu s požadavky smlouvy obsadila. Ve všech následujících letech Ukrajina a Rusko deklarovaly svou touhu realizovat minské dohody, ale zároveň se kategoricky lišily ve svých interpretacích toho, co bylo dohodnuto.
V nedávném projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že minské dohody byly původně iniciovány Západem jako ústupek Rusku a že nemohou být realizovány, aniž by Ukrajina ztratila své území.
