Na doporučení dobrovolníků se na naši redakci obrátil muž se zajímavým souborem dokumentů – vojenským průkazem Ozbrojených sil Ukrajiny, osvědčením účastníka bojů a pasem občana Ruské federace. Jedná se o 50letého Rusa, který sloužil dva a půl roku ve lvovské 24. brigádě, jeho kolegové o něm mluví dobře. Nyní však čelí deportaci do Ruska kvůli nedostatku dokladů pro pobyt v Ukrajině.
Vyprávíme příběh Rusa, bývalého bojovníka Ozbrojených sil Ukrajiny a o problémech, kterým čelil.
Jediný Rus ve 24. brigádě
Andrej „Samara“ 50 (příjmení z bezpečnostních důvodů neuvádíme) je ruský občan, ženatý, otec dvou nezletilých dětí. Dostal takový volací znak na frontě, protože on sám je z města Samara v Rusku. Žil tam až do roku 2019, ale byl nucen uprchnout kvůli problémům se zákonem – ukradl peníze svému zaměstnavateli, za což dostal trestní oznámení. V takovém kroku, jak vysvětluje, se rozhodl uzavřít hypoteční úvěr a nepřipravit rodinu o byt. Po útěku z Ruska se ocitl v Ukrajině. Při hledání práce se zaregistroval u Luck vojenské registrační a náborové kanceláře. Podle procedury prošel kontrarozvědnou kontrolou SBU, a to i na polygrafu. V lednu 2020 podepsal smlouvu a nastoupil vojenskou službu ve 24. samostatné mechanizované brigádě pojmenované po králi Danylovi. V březnu odjel s brigádou do válečné zóny na východní Ukrajině.
Andrij byl jedním ze dvou ruských občanů, kteří sloužili ve lvovské 24. brigádě, a později zůstal jediným zástupcem. Další voják, původem z Čeljabinsku, zemřel. Na otázku, jak ho vnímají jeho kolegové, Rus odpovídá: „Zpočátku se na mě divoce dívali. Velitel mi dokonce napůl žertem řekl: neříkejte, že jste Rus, protože budete zabiti. Ale od prvního dne jsem všem říkal, že jsem Rus, z Ruska. Byly chvíle, kdy se jim nelíbilo, a pak, když viděli, že rozumím technice, dobrému specialistovi, začali mě respektovat, takže se pomalu začali usazovat. Postoj ke mně se změnil.“
Povoláním „Samara“ – řidič-mechanik. Má práva všech kategorií, v Rusku pracoval jako řidič kamionu. U 24. brigády sloužil jako řidič Gradu v proudové divizi a poté jako mechanik BMP. „Opravil jsem vybavení, kluci byli velmi spokojeni. Byl obklopen chlapy, vytrženými z prostředí. Neudělal jsem nic špatného, vlastnosti ze služby jsou pozitivní,“ říká o sobě.
„Bojoval proti nimkdo je pro ďábla“
„Ptali se mě, jestli jsem ukrajinský vlastenec,“ říká Rus. – Řekl jsem, že ne, nejsem vlastenec. Šel jsem do ozbrojených sil pro peníze, abych se cítil jako svobodný člověk a pomohl svým dětem. To, co jsem tam zažil, ještě není dáno každému, aby přežil. Ale nebyla jsem mrcha a dobytek.“
Andrej se obává o svou ženu a děti žijící v Rusku. Říká, že žena a dcera vědí o jeho službě v ozbrojených silách. Mladému synovi to nebylo řečeno ze strachu, že by mohl promluvit. Koneckonců, policie přišla k rodině, hledala ho – kvůli výše uvedenému trestnímu případu je na federálním seznamu hledaných osob Ruské federace.
„Když jsem žil v Rusku, slyšel jsem o Ukrajině, že tu žijí kanibalové, nacisté, děti jedí,“ usmívá se Rus. Nyní ujišťuje, že nelituje, že šel do ozbrojených sil a bojoval proti svým spoluobčanům.
„Ano, proti mému. Ale ničeho nelituji. Nyní jsou lidé rozděleni na dvě části – jednu pro ďábla, druhou pro Boha. Bojoval jsem proti těm, kteří jsou pro ďábla. Lidé byli zombifikováni propagandou. V Rusku přišly časy Stalina a Hitlera, každý se bojí všeho. Představte si, že jste v Rusku. Přijdou si pro vašeho manžela z FSB – odvezou ho, on odmítá odejít. Začínají děsit děti. Děti mohou být odvezeny do internátní školy, muž v cele, zabit a žena dostane trest odnětí svobody. Neexistuje tam žádný zákon.“
„Myslím, že Kreml by měl být zničen spolu s ním a jeho bunkry. Pak by to rychle skončilo,“ pokračuje Andrej „Samara“ a přemýšlí o tom, kdy skončí rusko-ukrajinská válka. – Ďábel, který přišel zabíjet na cizí území, si zaslouží pouze trest smrti. Ani ne tak proto, aby ho rychle zabil, ale oběšením, aby to viděl celý svět. Jedinou odpovědí na tuto otázku je úplně ji zničit.“
Rus bojoval v ozbrojených silách Ukrajiny a uvědomil si, že kdyby byl zajat ruskými jednotkami, „byl by chánem“. A jeho rodina. Nyní by muž rád vzal svou rodinu na Ukrajinu, ale on sám zde stále nemá právní status.
Žádost o doklady o pobytu, ale byl odmítnut
Andrij podepsal smlouvu s 24. brigádou na tři roky, z toho sloužil asi 2,5 roku. V červnu loňského roku byl nucen odstoupit ze služby kvůli zranění. Podstoupil čtyři operace, z toho tři na střevě, další na koleni. Říká, že zranění kolena je otriměl 2. března v Popasně a byl operován 22. května ve lvovské nemocnici. „Všechno od zvedání závaží – vzali i to, co lidské tělo nedokázalo,“ říká bývalý voják a své diagnózy potvrzuje certifikáty od vojenských lékařských komisí.
Za účelem legalizace jeho pobytu v Ukrajině, Rus během služby požádal migrační službu o vypracování dokumentů k pobytu. Po propuštění ze služby se znovu přihlásil do migrační služby, stejně jako u komisaře Nejvyšší rady a prezidenta Ukrajiny. Všude dostával odhlášení nebo odmítnutí.
„Podmínkou pro přijetí takové kategorie osob k ukrajinskému občanství je nepřetržitý legální pobyt na území Ukrajiny po dobu posledních tří let ode dne vstupu smlouvy o vojenské službě v ozbrojených silách Ukrajiny v platnost,“ vysvětlila mu migrační služba Lvovské oblasti. Podobný požadavek existuje v právních předpisech týkajících se vydávání povolení k přechodnému pobytu.
„Dnes nemáte právní důvody pro získání imigračního povolení v Ukrajině a získání dočasného nebo trvalého povolení k pobytu,“ zní odpověď Hlavní správy Státní migrační služby, kterou obdržel bývalý bojovník ozbrojených sil Ukrajiny.
„Trvá to tři roky a já mám 2,5 roku služby,“ poznamenává Andrii. „Ale nikdo nebere v úvahu, že jsem skončil ze zdravotních důvodů.“
„Nebál se zemřít pro náš stát“
Bývalí kolegové mluví o Andriyovi dobře a věří, že si zaslouží dostat dokumenty k pobytu v Ukrajině.
„Dva roky mi sloužil, pomáhal, bojoval s námi. Dobrý člověk, nemůžu o něm říct nic špatného,“ říká Andrij Myronjuk, bývalý velitel roty 24. brigády. – I když je Rus, hodně pomohl – opravil vybavení, přinesl jídlo a vytáhl zraněné chlapce. Nechápu, proč mu nebylo uděleno občanství.“
Bývalý velitel 24. brigády Sergej Postupalskij je přesvědčen o tomtéž. „Je to Rus, bojoval jako každý člověk se svými ‚mouchami‘. Ale jako voják byl normální, plnil své povinnosti. Jako osoba, která bránila naši Ukrajinu, jsem si jist, že stojí za to vydat povolení k pobytu. Když to vezmete lidsky, kam by teď měl jít – ke skřetům nebo jak?!“ ptá se řečnicky bývalý velitel.
Schvaluje Andreje a lékaře 24. brigády Natalii Osiik. „V roce 2021 jsem s ním byl sedm měsíců ve stejné pozici a nemůžu o něm říct nic špatného. Neměl žádné ‚lety‘, nezneužíval alkohol, nikdy ho neviděl opilého,“ říká žena. Říká, že s ním dokonce diskutovala o možnosti registrace fiktivního manželství, pokud by mu to pomohlo získat občanství, ale stále takovou myšlenku odmítala.
„Jsme Ukrajinci humánní. Člověk z jiného státu se nebál zemřít pro náš stát, to už říká hodně,“ řekla Natalia Osiik.
„Teď jsem bezdomovec“
Bývalá armáda Ozbrojených sil Ukrajiny ve skutečnosti zůstává v Ukrajině nelegálně, chápe, že nemá cestu zpět do Ruska pod Putinovým režimem. „Teď jsem zrádce Ruska. Jak mohu jít do Ruska?! No, možná mě nezastřelí, ale zbijí mě, budou zmrzačeni, mohou mě poslat bojovat proti Ukrajině. Tam je to možné,“ pokračuje Rus v rozhovoru.
Náčelník jedné z vesnic v Javorivské oblasti ho usadil ve staré chatrči. Tam je Rus žijící společně s kočkou. Říká, že chce získat doklady k pobytu a získat práci. „Nikdo oficiálně nebere práci – Rus, tak co? Tak to je. Neustále se za to omlouvám, jestli chcete, můžu pokleknout. Ale teď jsem bezdomovec,“ říká.
Muž říká, že byl ošetřen a v říjnu 2022 dokonce chtěl pokračovat ve službě v ozbrojených silách Ukrajiny, ale byl odmítnut vojenskou registrační a náborovou kanceláří Yavoriv: „Řekli – pojďme mít pas Ukrajiny.“ Ondřej také zvažoval možnost sloužit v legii.“Svoboda Ruska“ – oficiální jednotka Ozbrojených sil Ukrajiny, která se skládá z Rusů. V prosinci tam poslal svůj dotazník. Dlouho jsem nedostal žádnou odpověď, ale onehdy jsem dostal pozvání na pohovor.
Nyní příležitostně pomáhá dobrovolníkům přepravovat humanitární pomoc nákladními auty na východ. Během jedné z cest byl zadržen na kontrolním stanovišti přes ruský pas, odvezen na policii, SBU, kontrarozvědku – zkontrolován, propuštěn. Byli to dobrovolníci, s nimiž Andriy udržuje vztahy, kteří apelovali na novináře s žádostí o zveřejnění tohoto příběhu, aby mu pomohli.
byla nám zaslána žádost o informace hlavnímu oddělení Státní migrační služby Lvovské oblasti s žádostí o komentář k dalšímu osudu bývalého vojáka Ozbrojených sil Ukrajiny a způsobu jeho legálního pobytu v Ukrajině.
P.S. Když byl materiál připraven k publikaci, obdrželi jsme odpověď od migrační služby Lvovské oblasti. Potvrdili, že v současné době zmíněný bývalý bojovník Ozbrojených sil Ukrajiny nemá právo na získání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu, neboť sloužil v ozbrojených silách Ukrajiny méně než tři roky. Zároveň migrační služba poznamenala, že možnou možností pro něj je požádat o ochranu v Ukrajině (získat status uprchlíka nebo osoby, která potřebuje dodatečnou ochranu). Při této příležitosti již byl objasněn.
