Ruské úřady začaly aktivně instalovat systémy protivzdušné obrany na střechy hlavního města agresorské země Ruské federace – Moskvy. Kreml tak zintenzivňuje své úsilí prezentovat ruskou invazi na Ukrajinu jako existenční válku a vytvořit ve společnosti informační podmínky pro vleklou válku v Ukrajině, jsou přesvědčeni američtí analytici Ústav pro studium války (ISW).
Analytici poznamenali, že v posledních dnech zdroje a sociální média distribuovaly obrázky ukazující systémy protivzdušné obrany instalované na střeše budovy ruského ministerstva obrany v Moskvě a na dalších místech v blízkosti města. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov odmítl fotografie komentovat a poslanec Státní dumy Jevgenij Lebeděv je označil za falešné.
Zároveň někteří ruští propagandističtí blogeři reagovali na tyto obrázky s potěšením a říkali, že „Moskvané se konečně dozvědí, že Rusko je zapojeno do obtížné války v Ukrajině“.
Voenkory a Dmitrij Peskov komentovali personál s instalací možných systémů protivzdušné obrany na administrativních službách v Moskvě a deset kilometrů od rezidence Putiny. Na videu z telegramových kanálů vede stavební jeřáb na kryt ZRPK „Pantsir-S1“.https://t.co/hfNaHo2WKd pic.twitter.com/tPgf3ENVJT
— Medialeaks (@MedialeaksRu)
Ledna 20, 2023
Analytici poznamenali, že rozmístěním systémů protivzdušné obrany v Moskvě chce Kreml vytvořit obrázky podněcující k vyobrazení války jako nebezpečnější pro ruskou veřejnost. ISW však považuje za nepravděpodobné, že by Ukrajina zaútočila na Moskvu.
Umístění protivzdušné obrany na střeše budovy Ministerstva obrany Ruské federace tak může naznačovat pokusy o podporu posílení informačních operací s cílem připravit ruský vnitřní informační prostor na vleklou válku v Ukrajině a další oběti.
Co je známo o systému protivzdušné obrany „Pancir-S1“?
Tento protiletadlový raketometný komplex byl vytvořen pro protivzdušnou obranu malých veřejných a vojenských objektů. Používá se hlavně pro blízké krytí, stejně jako podporu dalších systémů protivzdušné obrany k odražení masivních náletů.
Podle uvedených charakteristik je schopen střílet současně na čtyři vzdušné cíle ve vzdálenosti až 20 kilometrů a ve výšce až 15 kilometrů. Maximální rychlost zasažených cílů je 1000 metrů za sekundu, tedy asi tři rychlosti zvuku, tvrdili vývojáři.
Nicméně, jak ukázaly skutečné boje, vlastnosti „Pantsirya“ se ukázaly být značně nadhodnoceny.
V roce 2012 na vědecké a technické konferenci ruského ministerstva obrany a Ruské akademie raketových a dělostřeleckých věd autoři zprávy o účinnosti Panciru-S1 poukázali na řadu jeho vážných nedostatků. Zpráva zejména uvádí, že skutečné výsledky střeleckých testů ukázaly nízkou schopnost komplexu střílet na cíle manévrující a letící s parametrem kurzu více než 2-3 kilometry.
Rovněž není potvrzena schopnost střílet na cíle létající rychlostí vyšší než 400 m / s a že maximální dostřel 20 kilometrů je poskytován u vzdušných cílů létajících rychlostí nejvýše 80 m / s.
Během aktivní fáze ruské vojenské operace v Sýrii Pancir-S1 kryl ruskou leteckou základnu v Hmeimim a zanechal dvojí dojem. V Sýrii se ukázalo, že Pancir neviděl malé a nízkorychlostní cíle, které zahrnují vojenské UAV.Jeho účinnost nepřekročila 19%.
Je možné, že komplex byl od té doby dokončen. Na začátku ledna 2018, ve spojení s jiným protiletadlovým raketovým systémem Tor-M2, Pancir ukázal dobré výsledky při odražení masivního útoku dronů. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Pancir pak sestřelil 7 nepřátelských dronů, dalších 6 bylo zachyceno jednotkami elektronického boje, píše Služba u ukrajinského letectva.
Podle informací z otevřených zdrojů bylo před začátkem války s Ukrajinou v ruské armádě ve výzbroji celkem 116 komplexů Pancir-S1, ztráta nejméně 12 z nich během nepřátelských akcí byla zdokumentována. Podle neoficiálních údajů činily ztráty více než 30 jednotek.
