10. října Rusko poprvé masivně ostřelovalo ukrajinská zařízení energetické infrastruktury. To způsobilo nouzové a plánované výpadky elektřiny ve všech regionech. Podle nejnovějších údajů ministerstva energetiky Rusové poškodili všechny tepelné a vodní elektrárny a prezidentská kancelář tvrdí, že polovina ukrajinského energetického systému byla poškozena v důsledku ruského ostřelování.
Navzdory pravidelnému ostřelování se zaměstnancům energetického průmyslu daří dodávat elektřinu v poměrně krátkém čase, alespoň podle plánů a rychle přepínat účastníky z poškozených vedení do jiných sítí.
Vyprávíme příběhy zaměstnanců jednoho z TPP DTEK Energy, který byl dvakrát vystaven ruskému ostřelování, které eliminovalo následky nehody. Z bezpečnostních důvodů neuvádíme jejich pracoviště ani příjmení.
***
„Zpočátku to bylo děsivé, pak přichází fatalismus“
Sergej pracuje jako elektrikář pro údržbu elektrických zařízení stanic na otevřeném rozvaděči (GRP). Na začátku totální invaze, říká, si byl štáb jistý, že nepřítel zasáhne energetická zařízení, takže i tehdy se snažili připravit na takové útoky.
Serhij patří k operačnímu personálu, který musí být během dne neustále na pracovišti, aby v případě něčeho reagoval na mimořádnou nebo nouzovou situaci, takže ani on, ani jeho kolegové nešli do krytu během poplachu před prvním raketovým útokem na stanici.
„Na začátku velké války jsme si mysleli, že Rusko nejprve udeří na rozvodny, odkud ve skutečnosti pochází a odkud je přesměrována energie vyrobená v TPP. To znamená, že by měly zasáhnout rozvodny, aby paralyzovaly provoz energetického systému celé země. Proto jsme nechodili do útulků a nevycházeli z pracoviště, abychom v případě čehokoliv rychle eliminovali následky,“ říká Serhii.
V den prvního útoku 10. října Sergej a jeho kolegové zůstali v HCJ.
„Ani nám to nesedělo do hlavy, že bychom mohli někam jít. Museli jsme být na místě, protože zajištění kontinuity dodávek energie spotřebiteli je naším hlavním úkolem,“ vysvětluje.
Během prvního raketového útoku Serhij spolu s dalšími zaměstnanci zůstal u HCJ
Poté, co šel ten den do práce, se spolu s dalšími zaměstnanci HCJ snažil předpovědět, kde by se v takovém případě bylo možné schovat poblíž. 20 metrů od HCJ byly nalezeny dvě budovy, u kterých bylo možné se skrýt a odkud bylo jasně vidět, co se děje. Tam se Sergej a tři jeho kolegové rozhodli přečkat poplach.
„Neustále jsme sledovali sociální sítě, pak jsme se dozvěděli o fungování protivzdušné obrany v našem regionu a o ničení rozvoden. Vrátili jsme se na pracoviště, abychom tyto informace přenesli do centrálního štítu. První příjezd nás zachytil právě na štítu, když jsme odstraňovali další signály. Nemohli jsme se všeho vzdát a odejít, učili nás, že musíme dělat všechno, co na nás závisí,“ vzpomíná Serhij.
Po nárazu se policisté snažili spustit hasicí systém a znovu připojit vedení, aby udrželi co nejvíce vedení v provozu. V té době jim zavolalo vedení a varovalo je, že rakety opět letí.
Pracovníci TPP opravují poškozená zařízení v TPP
„Po čtvrté raketě to vypadá, že je to všechno stejné. To neznamená, že se nebojíte, děláte vše, co můžete udělat pro systém a zároveň zůstáváte nedotčeni, ale následuje fatalismus. Po skončení poplachu jsme dorazili na místo a podívali se, co bychom mohli zachránit, co by se dalo vrátit do práce, co by se dalo převést na jiné linky,“ říká Serhij a dodává, že za 23 let práce v energetice se i přes mimořádné a havarijní situace, které se samozřejmě staly, raketové útoky nedají s ničím srovnávat.
Říká, že měl štěstí na personál, který společně spěchal, aby odstranil následky úderu. Sergej si také vzpomíná na další případ, kdy, jak věří, měl prostě štěstí, že přežil.
„Po druhém ostřelování jsme šli na směnu a snažili se obnovit to, co bylo zničeno. Jen tři nebo čtyři minuty předtím, než jsem měl ovládat určité vybavení, spadlo a vyhořelo. Kdybych byl v té době pod ním, také by shořel. Po takových případech si uvědomíte, že všechno bude tak, jak má být.“
„Na vlastní bezpečnost jsem nemyslel.“
V den útoků byl na pracovišti také vedoucí směny oddělení elektrických zařízení a měřicích přístrojů Dmytro. Byl si vědom toho, že TPP jako zařízení kritické infrastruktury mohou být v první řadě ostřelovány, ale během poplachu byl v práci.
„Stanici vlastně provozujeme, můžeme někde ustoupit, ale nemůžeme opustit svá zaměstnání. Neexistují žádné zvláštní zážitky, musíme být a to je vše. Abych byl upřímný, v tu chvíli se nemyslelo na jejich vlastní bezpečnost, bylo nutné udělat maximum pro lokalizaci nehody,“ říká Dmytro.
Po prvním „příjezdu“, podle Dmitryho, byla situace obtížná, ale ne kritická, stanice přešla do nouzového režimu provozu a pracovníkům se podařilo během několika minut uzdravit své potřeby. Po druhém útoku, vzpomíná, byla situace blízko úplnému přistání TPP „na nule“, tedy k úplnému zastavení stanice.
Kvedoucí směny oddělení elektrických zařízení a měřicích přístrojů Dmitrij dohlížel na personál, který obnovil provoz stanice po druhém raketovém útoku
V noci, kdy došlo k dalšímu ostřelování TPP, Dmitrij vstoupil do služby. Ve srovnání s prvním útokem tlaková vlna z druhého útoku poškodila vybavení podniku mnohem vážněji. V tu chvíli na několik vteřin zhaslo světlo tisíců spotřebitelů. Pak to byl Dmitrij, který řídil personál, který nejprve uzdravil vlastní potřeby stanice, což umožnilo eliminovat nouzovou situaci a obnovit výrobu energie.
„Tohle jsem ještě neviděl ani neslyšel“
Andriy, který pracuje jako specialista v diagnostickém a řídícím servisu oprav, také připomíná, že raketový útok na rozvodny nelze srovnávat s žádnou běžnou nebo nouzovou situací, která nastala dříve. Od začátku totální invaze on a jeho kolegové sestupovali do krytů, odkud slyšeli nejprve píšťalku raket, pak silné výbuchy.
„Ten den jsme byli v protiatomovém krytu, slyšeli jsme píšťalku, pak jen vteřinu nebo dvě a výbuch. Je to děsivé, takové věci se člověku nestávají každý den, to jsem ještě neviděl ani neslyšel,“ vzpomíná.
V době raketového útoku byl Andriy a jeho kolegové v protiatomovém krytu, kde slyšel nejprve píšťalku raket a pak silné údery
Po ostřelování 10. října žil Andrij doslova v HCJ, kde musel zběhnout vybavení, aby mohl rychle vyhledat a koupit potřebné náhradní díly.
„Po prvním případu každý, kdo mohl, dokonce i sousední jednotky hloupě pomohl, bez peněz. Všichni chápali rozsah situace. Zaměstnanci neměli pevný rozvrh, všichni zůstávali v práci tak dlouho, jak to bylo nutné,“ říká Andrii.
Proces odstraňování následků raketového útoku na tepelné elektrárny vedl vedoucí služby ochranných, automatizačních a komunikačních systémů Sergej. Právě od něj dostali zaměstnanci HCJ pokyny k operačnímu přepínání během ostřelování.
Vedoucí služby ochranných, automatizačních a komunikačních systémů Sergej dohlížel na všechny procesy odstraňování následků úderu na zařízení tepelných elektráren
„Obnovili jsme provoz zařízení asi pět hodin, ale stanice utrpěla takové škody, že vůbec nevíme, kdy budeme schopni dosáhnout úrovně spolehlivosti, kterou vyžaduje provoz takových podniků,“ říká Serhii.
„Nejsme hrdinové, protože nejsme ve válce“
„Neexistuje strach jako takový, energie je obecně nebezpečná práce, ale lidé chápou, kde pracují a všechna nebezpečí spojená s touto prací,“ říká Serhii, vedoucí ochranných, automatizačních a komunikačních systémů.
Podle jeho názoru je ukrajinská dispečerská služba, která jako první utrpěla ránu raketovými útoky, jednou z nejlepších na světě, i když samotní pracovníci energetiky se za hrdiny nepovažují.
„Nejsme vojáci, jen děláme svou práci. Nepovažuji se za hrdinu. Válka je válka a my máme ještě práci, můžeme se vrátit domů, spát v posteli. Nejsme vojáci,“ řekl Dmytro.
Vedoucí elektrikář Sergej dodává, že po raketěPracovníci v energetice jsou poslední, kdo myslí na hrdinství, protože se primárně zabývají restaurováním zničených zařízení a nazývají to „spravedlivou prací“.
„Největším problémem je vybavení“
Energetičtí inženýři porovnávají celý energetický systém Ukrajiny s velkým složitým webem a díky tomuto webu je dnes možné přepnout spotřebitele z poškozených vedení na záložní. Elektřina však nemůže být vyráběna pro budoucí použití – veškerá energie vyrobená v TPP jde do rozvaděčů, kde je distribuována po vedení a dodávána spotřebitelům.
Kvůli poškození nemůže stanice vyrábět veškeré potřebné množství energie, ve skutečnosti byly v Ukrajině zavedeny plány plánovaných a nouzových odstávek, podle kterých je elektřina dodávána nejprve jedné části spotřebitelů, pak druhé.
Energetičtí inženýři říkají, že největším problémem k odstranění následků nárazu je nedostatek zařízení, jehož část musí být vyrobena na zakázku
„Náš systém byl navržen s pětinásobným napájením záložních vedení a obvody v sítích jsou navrženy tak, aby mohly být znovu napájeny odkudkoli a v různých třídách napětí. Protože například ve Spojených státech může být několik států na stejném elektrickém vedení, ale my máme záložní vedení, díky kterému nyní přežíváme,“ říká Andriy, specialista na opravy a řízení.
Na jaře se Ukrajina připojila k evropské elektrické síti, takže nyní můžeme vyměňovat elektřinu s jinými evropskými zeměmi. Ukrajinská elektrická síť však byla navržena během sovětské éry, takže většina potřebného vybavení pro opravu poškozených zařízení již buď neexistuje, nebo musí být vyrobena na zakázku, protože se liší od evropské.
„Existuje zařízení, které je prostě nemožné obnovit, existují zařízení, která tam nejsou, například transformátory. Právě na ně Rusové bijí. Jsou velké a drahé a liší se od těch v Evropě, takže musí být vyrobeny na zakázku,“ vysvětluje Serhii, elektrikář pro servis elektrických zařízení stanic v GRP.
Energetičtí inženýři mají práci na obnově poškozeného zařízení nejméně příštích šest měsíců
Vedoucí služby ochranných, automatizačních a komunikačních systémů Sergej doufá, že nedosáhne úplného výpadku, protože systém stojí 10 měsíců.
„Doufáme, že vzhledem k nasycení naší protivzdušné obrany a snížení nepřátelské kapacity již nebude ostřelování energetického systému tak masivní. Věřím, že celá země se nebude moci ponořit do temnoty,“ dodává Serhii.
Energetikáři se však připravují na různé scénáře, protože okupanti budou i nadále zasahovat kritickou infrastrukturu. Nyní je možné systém udržovat díky plánovaným odstávkám a kompetentní distribuci energie. Trvání těchto výpadků je podle odborníků obtížné předvídat, vše závisí na dodávkách zařízení a dalším možném poškození infrastruktury. Nyní mají energetičtí technici práci na obnově po dobu nejméně šesti měsíců.
„Obecně byl systém poražen velmi tvrdě, to se nestalo v žádné zemi. To je terorismus,“ uzavírá Andrii.
