Od samého rána 29. října utrpěla námořní základna Černomořské flotily Ruska silný útok. Ruské válečné lodě byly napadeny leteckými a námořními drony „neznámého nepřítele“. Pokud jde o způsobené škody, situace se stále vyjasňuje.
Odstoupení Ruska od „obilné dohody“
Mluvčí ruských představitelů zpočátku tvrdili, že se nic hrozného nestalo, útok byl úspěšně odražen. Pak začali měnit vítěznou tonalitu na stále pesimističtější, protože je těžké skrýt pravdu, když všichni kolem nich vidí výbuchy. Nakonec bylo uznáno, že některé lodě „utrpěly menší škody“.
Je jasné, že i zde byli mazaní. Protože proč se pak tak rozhořčovat, že stačí vyhlásit odstoupení od dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře.
„S ohledem na teroristický čin provedený 29. října kyjevským režimem za účasti britských specialistů proti lodím Černomořské flotily a civilním plavidlům podílejícím se na bezpečnosti obilného koridoru se ruská strana přestává podílet na provádění dohod o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Kyjev ani nepotvrdil, ani nevyvrátil svou účast na útoku v Sevastopolu. Ale britské ministerstvo obrany okamžitě reagovalo na toto vyšinuté prohlášení a nazvalo ho „epickou lží“. „Tento fiktivní příběh vypovídá více o sporech uvnitř ruské vlády než o Západu,“ uvedlo britské ministerstvo armády na Twitteru.
Ve skutečnosti, jak je známo, čtyři ruské válečné lodě byly poškozeny útokem dronů, zejména vlajková loď Ruské federace, fregata Admirál Makarov (potopený křižník Moskva vstoupil do hry), ze kterého ruské jednotky odpálily rakety Kalibr na mírová ukrajinská města.
Hlavní ranou pro Rusko, především na jeho poplatcích, však nebylo vyřazení několika válečných lodí. Největším ponížením pro Moskvu bylo, že všichni ostatní účastníci „dohody o obilí“ se rozhodli pokračovat v její realizaci, i když bez Ruska.
„Dohoda o obilí“ funguje bez Ruska
Organizace spojených národů, Turecko a Ukrajina se dohodly, že budou pokračovat ve vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře. Dosáhli odpovídající dohody bez účasti Ruska den poté, co Moskva oznámila své odstoupení od „dohody o obilí“, která umožňovala vývoz ukrajinských zemědělských produktů na světové trhy. Ruská strana byla pouze informována, že fungování „obilného koridoru“ bylo obnoveno.
To znamená, že Kreml byl konfrontován s faktem. A ruská demarše byla ve skutečnosti ignorována ostatními účastníky „dohody o obilí“. Ukazuje se, že takové mezinárodní projekty mohou být realizovány bez Ruska, bez jeho „bezpečnostních záruk“.
A co když Rusko takovou „aroganci“ nesnese a pokusí se zabránit pohybu lodí s obilím z ukrajinských přístavů? Vezme je a poběží na ně raketami. Není to děsivé? Ne, protože nelapá po dechu. Samozřejmě, nejvíce neočekávaná myšlenka může přijít na mysl zuřivého ruského diktátora. Odborníci se však již naučili počítat s tím, že je upraven pro toto šílenství.
A jde především o to, že „obilný koridor“ je podporován Tureckem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se o něj stará přímo, protože je to vlastně jeho geopolitické duchovní dítě.
Ve svém předchozím článku o „dohodě o obilí“ jsem vysvětlil, jaké jsou důvody Ankary, aby se snažila obnovit vývoz ukrajinského obilí do chudých zemí v Asii a Africe. V těchto zemích má Turecko své vlastní geopolitické zájmy, v žádném případě nemá zájem na hladovění, které tam začalo kvůli blokádě obilí. Čína má stejné důvody. Proto Peking a Ankara vyvinuly silný tlak na Moskvu, aby přistoupila k „dohodě o obilí“. Bylo to extrémně výhodné pro Ukrajinu a nebylo to tak docela potřebné pro Rusko, které již mohlo prodávat obilí, jak vlastní, tak ukradené ukrajinské, aniž by mělo Kyjev jako konkurenta v této věci.
Rusko v žádném případě nemůže zkazit vztahy s Tureckem, které mu poskytuje takovou a takovou cestu z izolace. Jak prostřednictvím otevřenosti vzdušného prostoru, tak prostřednictvím turistických vazeb prostřednictvím energetické spolupráce („Turecký proud“). Koneckonců, Erdogan je jediným vůdcem členského státu NATO, který dosud nepohrdl setkáním s Putinem, i když se na něj už dívá svrchu a uvědomuje si jeho výhody.
Dokonce i když si představíme takový neuvěřitelný vývoj událostí, že by se Rusko rozhodlo dát zatraceně o vztazích s Tureckem a pokusilo by se zablokovat „obilný koridor“, pak, jak říkají stejní Rusové, „kočka je tenká“. Ruské černomořské námořnictvo, poničené ukrajinskými útoky, se tureckým neumylo.
Pokud se Rusko rozhodne pro nějaké špinavé triky, pak válečné lodě turecké flotily mohou jednoduše doprovázet karavany lodí s obilím přibližně z ostrova Zmeiny do Bosporu. A shTurecko může otevřít cestu do Černého moře lodím z členských zemí NATO. Několik korvet bude stačit. A to je vše, jakýkoli problém ohrožení bezpečnosti „obilného koridoru“ je odstraněn.
To je důvod, proč se po impozantních prohlášeních Moskvy tón projevů ruských úřadů ohledně „dohody o obilí“ dramaticky změnil. Putin sám tvrdí, že oni říkají, ne, ne, ne, byli jsme špatně pochopeni, vůbec neopouštíme „obilnou dohodu“. „Nemluvíme o tom, že bychom se této operace přestali účastnit. Ne, říkáme, že pozastavujeme,“ řekl Putin v rozhovoru s novináři.
A šéf Kremlu si stěžoval mezinárodnímu společenství na „agresivní Ukrajinu“. „Pracovníci OSN se aktivně podílejí na této práci, za což jsme jim vděčni. Ale nechť pak spolupracují s Ukrajinou a Ukrajina musí zajistit, aby nedošlo k ohrožení civilních plavidel a ruských podpůrných plavidel,“ požádal Putin. Dále popsal, jakými monstrózními zbraněmi Ukrajina údajně zaútočila na Sevastopol: „To není vtip: tato podvodní vozidla jsou šest metrů dlouhá a podle mého názoru tam je 500 tun výbušnin. Takový dron zasáhne loď, z obilí ani z lodi nic nezbude, a my za to můžeme.“
Dokážete si to představit, že? Průměrný tank s veškerou municí váží hrubší než 40 tun. A v ukrajinském dronu je podle Putina jen 500 tun výbušnin. Můžete přistát celý Krym ve vzduchu. Ubohý chlapík byl očividně vyděšený a ve strachu má velké oči.
