Každý z nás, zejména během války, sní o tom, že se podívá za horizont. Kdy konečně přijde mír? Nejistota, strach, nejistota děsí, alarmující – „stín Hamleta v duši!“, „zlověstní kostlivci ve skříni“ vašeho vlastního domova.
Začnu příběhem. Letadlo letí Tel Aviv – Kyjev. v Ukrajině Bratslav Chasidim spěchá na svátek Roš Hašana, k hrobu tzaddik Nachman. Židé se modlí a jediný cestující Ukrajinec přistoupí k vousatému Židovi v bonmotu a zeptá se: „Řekni mi, jaký rok je to podle izraelského kalendáře?“ On odpoví: „5782.“ – „Mohl byste mi říct, jak skončil rok 2022?“
Je téměř nemožné dívat se do budoucnosti. Mistři futurologie Alvin Toffler, Francis Fukuyama, náš mudrc Miroslav Popovich však žili a žili. Těmto věštcům se podařilo odhadnout budoucnost. I když se zdá, že Fukuyama se svým „koncem dějin“ a nástupem éry liberalismu udělal chybu. Války, vojenské konflikty, „vojenské speciální operace“ neopouštějí lidstvo. Odhaduje se, že i dnes probíhají války s různou intenzitou a zapojením znepřátelených stran (občanské, místní, mezistátní, etnické, náboženské, kmenově-kmenové) v 69 zemích.
Konec války mezi Ukrajinou a ruským Mordorem (horká fáze) je za rohem. Proto je dnes poptávka po vizi budoucnosti Ukrajiny důležitější než kdy jindy! Zejména v Evropě, kde jsou nyní miliony Ukrajinců nuceny žít. A spící, stárnoucí, tradiční Západ? Nebo jak je dnes v módě říkat, „Anglosasové“ stále žili perfektně, a zde ceny, přistěhovalci, terorismus, barbaři! Jsou také „Za mír!“, sympatizují a pomáhají Ukrajině. Všichni jsou si jisti: vítězství Ukrajiny, kolektivního Západu nad Ruskem, nad okupanty je otázkou času a Putin je určen osudem Hitlera, který byl upálen poblíž svého vlastního bunkru.
První futurista. Představte si, že v květnu 2023 Ukrajina a celý civilizovaný svět krvavého Ruska poklekne. Seržant „John Woods“ (to je jméno Američana, který popravil nacistickou elitu na verdiktu Norimberku) Ukrajinec se případu ujme. Stále neznáme jméno našeho krajana, ukrajinského kata „nad zlem“, můžeme předpokládat, že bude z pluku „Azov“. Jeho ruka se neohne, aby dala na šibenici všechny válečné zločince země temnoty a hříchů – Ruska. Rašismus ustoupil, tento divoký ruský kentaur byl odvezen do stáje Eurasie. Otázka tedy zní: jaké jsou očekávané možnosti toho, co se stane s Ukrajinou počátkem roku 2023? Jakým problémům bude naše země, my, Ukrajinci, čelit civilizovanému světu po válce? Zkusme je pojmenovat dále, alespoň několik pozic.
Druhý futurista. Povstaň z popela, ruiny. Kdo četl román Vítězný oblouk Remarque, představuje si, co to znamená pozvednout zemi z poválečných trosek. Německo, Evropa, 45-55 let, východní území SSSR – cválající inflace, nezaměstnanost, chudoba, sociální vředy poválečného období. Dnes účetní komora Ukrajiny oznámila počet ztrát z války s Ruskem – 1,35 bilionu UAH, téměř 34 miliard dolarů. Nezávislí experti jmenují další – 165,1 miliardy dolarů nebo 4,8 bilionu UAH. Jsou to domy, silnice, mosty, elektrárny, továrny, nemocnice, školy zničené válkou. Statisíce minových pastí budou muset být nalezeny a neutralizovány. Je zřejmé, že bez „Marshallova plánu“, bez pomoci Evropy, Spojených států, demokratických asijských zemí, bude cesta k normálnímu životu trvat desetiletí, za předpokladu, že Ukrajina získá členství v EU, v NATO. Je tu ještě jedna poznámka: pokud se Rusko po válce nerozdělí na několik států, pak bude ukrajinský obranný rozpočet stejně jako předtím obrovský.
Třetí futurista. Moc. Politický režim. Podstata politiky, moc od dob Tita Livie a Machiavelliho zůstává nezměněna: udržovat pořádek a nedělat nepořádek. Za 32 let Ukrajina nevyšla z dospívání. Dětské nemoci vyhlášené demokracie vedly k tomu, že se tato forma moci stala pandemií, morem, cholerou, která měla jediný cíl – pohřbít státnost Ukrajiny. Nemá smysl odkazovat, vysvětlovat, přikyvovat mládeži ukrajinské politické třídy, nezkušenosti politiků a úředníků, chaosu po rozpadu sovětského impéria. Všechno, co bylo vynalezeno, přijato, dotčeno politiky a úředníky, lidovými poslanci Nejvyšší rady (továrny na tisk nespravedlivých peněz), se změnilo v látku opačnou ke zlatu. Ministerské židle-sinekury produkovaly korupci, amatérismus, nenávist k výkonným strukturám zdola nahoru. Politická prázdnota, nedokončená demokracie, která zasela anarchii. Manažerské, nezaložené na zákonnosti svévole, zrodily bezprecedentní systém v jakékoli zemi na světě, ve kterém by i piráti z Karibiku byli puritáni, zosobnění ráje na Zemi. Existuje obrovská poptávka po nové společenské smlouvě, která by jasně definovala vzorec pro řízení země. Je to na intelektuálech, na čerstvých, exkluzivních myšlenkách a politických projektech.
Čtvrtý futurOshok. Rambův syndrom nebo aura nevědomí. Válka dala publicitu a popularitu mnoha úžasným, statečným a odvážným lidem. Každý Ukrajinec zná jejich jména. Jsou to hrdinové a pýcha vítězného lidu. Lidé v náramenících poskytovali Ukrajině ochranu a suverenitu. Očekává se však, že po válce budou z armády propuštěny statisíce vojáků, kteří se vrátí do klidného, civilního života. A zde se setkají se ságami, problémy, které jsou velmi podobné těm, které padly na pozemek člověka z obrazu Edvarda Muncha „Výkřik“. Nebo jsou se vší samozřejmostí opatřeni syndromem pojmenovaným po hrdinovi z filmu „První krev“. Na to si Rambo stěžoval, když se stal civilním občanem: „Ve válce jsem řídil vrtulník, řídil tank, byl zodpovědný za vybavení za milion dolarů a tady nemohu ani získat práci jako strojní tankista.“ Zkrátka, přehnaná očekávání a realita našeho poválečného, nefunkčního, chudého života čekají tisíce vojáků propuštěných z armády. Traumata války. Tito lidé by podle starého Freuda byli vedeni nevědomím spojeným s jejich minulou prací, kde museli zabíjet, ničit, ničit, spíše než pragmatismem nebo zdravým smyslem pro tvorbu. Tento jev byl popsán a zkoumán ve stovkách článků psychologů a sociologů.
Pátý futurista. Válka s Ruskem, vítězství nad ním vyčistí všechny politické a doufejme, že i ekonomické Augiášovy chlévy v zemi. Všechny známé televizní „hlavy“, které neúnavně vyjadřovaly svou lásku ke Kremlu, k „ruskému světu“, zmizely, rozplynuly se v nenávisti lidí k nim. Političtí vůdci, politická třída ukrajinského státu po válce bude úplně jiná. Čekáme na objevy, překvapení, exkluzivity, které dnes můžeme jen hádat. Zůstane u moci tým Volodymyra Zelenského? Shodněme se na tom, že současný prezident dělá svou práci brilantně a prezentuje Ukrajinu světovému společenství! Povede po válce zemi populární ukrajinský vrchní velitel, jako je Dwight D. Eisenhower v USA? Osudem budoucí Ukrajiny je přísná, rigidní a pevná poválečná demokracie. Rychlé řešení problémů obnovy a oživení země silou je zároveň jen iluzí, chimérami, nebezpečnými sny politických radikálů.
Šestý futurista. Je to politika tvrdého postoje ke kolaborantství, těm, kteří kolaborovali během války s ruskými okupanty. To je jediný způsob, jak konečně vyřešit „ruskou otázku“ v Ukrajině! Samozřejmě respektování práv národnostních menšin občanů naší země.
Nějak to není legrace! Kdysi dávno, na konci minulého století, jsem dělal rozhovor s tajemníkem Rady bezpečnosti Vladimirem Gorbulinem. Vzpomínám si na jeho slova: „Svoboda a suverenita připadla Ukrajině bez krve a válek.“ Politik se mýlil! Proroctví Thomase Jeffersona se ukázalo být pro Ukrajinu přesnější: „Strom svobody by měl být čas od času zavlažován krví vlastenců a tyranů.“ Svoboda stojí jak za peníze, tak za lidské životy. Každý musí za závěť zaplatit.
