Slova mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova o hranicích okupovaných regionů nejadekvátněji shrnují důsledky tzv. „zvláštní vojenské operace“ ruských okupačních sil v Ukrajině. Když byl novináři požádán, aby nějak přesněji nastínil, která ukrajinská území Rusko nyní považuje za své vlastní, odpověděl doslovně takto: „Budeme pokračovat v konzultacích s lidmi žijícími v těchto regionech. Teď už nemám co dodat.“ To znamená, že nikdo v ruském vedení si přesně nepředstavuje, jak tyto hranice procházejí.
V této souvislosti si můžeme vzpomenout na „frázi“ Vladimira Putina: „Ruské hranice nikam nekončí.“ Co lze interpretovat jako skutečnost, že neexistují vůbec žádné hranice. Ale hranice, jak víte, jsou jedním z nejdůležitějších atributů státu. Neexistují žádné hranice – neexistuje žádný stát.
Takže když stát neví, kde jeho hranice prochází, většinou pro něj končí fatálně. Vzpomeňte si alespoň na Adolfa Hitlera z jeho Drang nach Osten, který byl nakonec nucen otrávit se ve svém bunkru. Nebo Napoleon Bonaparte se svými plány na říši bez hranic, který opuštěně zahynul v exilu na ostrově Svatá Helena.
Mezitím se Kreml vypořádává s limity svých imperiálních ambicí, hranice v bitvách jsou stanoveny ozbrojenými silami Ukrajiny. Jejich úspěšná ofenzíva pokračuje na Donbasu a v Chersonu a ničí revanšistické plány Putina a jeho smečky. Ruští vojáci na druhé straně nedokáží stabilizovat frontu, takže opouštějí vybavení a munici a utíkají. A nějak je jim jedno, že podle nových ruských zákonů, které Putin podepsal, Ústavní soud Ruské federace schválil a Státní duma ratifikovala, jsou to údajně „ruská území“.
Ruští vojáci jsou vyčerpaní a demoralizovaní. Trpí projektilem a fyzickým hladem, protože ukrajinské barelové a raketové dělostřelectvo přerušilo jejich zásobovací trasy. A mobilizace oznámená Putinem nezměnila situaci k lepšímu.
Ruská vojenská selhání na údajně „anektovaných územích“ jsou pro Kreml více než jen ostudou. Ukazují, že slavná neporazitelnost ruské armády, v niž mnozí na Západě stále věřili, navzdory všem důkazům o opaku, byla iluzí, mýdlovou bublinou, která nešťastně praskla.
V informačním prostoru Ruska je šílená panika. Nacionalističtí blogeři křičí o zradě v nejvyšším vojensko-politickém vedení. Kremelští vrcholní propagandisté si uvědomili, že staré příručky se změnily v odpadní papír. Každý mele, který mu přijde na mysl, je kompletní paleta tezí.
V Putinově doprovodu je bestiální propletenec, kdy každý obviňuje toho druhého. Zvláště výmluvná v tomto kontextu byla obvinění ruského vojenského velení zakladatelem skupiny žoldáků PMC „Wagner“ Jevgenijem Prigožinem a čečenským vládcem Ramzanem Kadyrovem.
Putin sám vypadal na jevišti velmi organicky spolu s hercem Ivanem Okhlobystinem, který byl blázen do zneužívání návykových látek. Když společně vyzývají Rusy ke „svaté válce“, vypadá to směšně, ale také strašidelně, vzhledem k stále existujícímu jadernému potenciálu Ruska.
A ve skutečnosti, jako reakce na jaderné vydírání Kremlu, byla slova bývalého ředitele CIA, penzionovaného generála americké armády Davida Petraeuse, vyslechnuta velmi včas. Během rozhovoru na televizním kanálu ABC Novinky její moderátor se zeptal na pravděpodobnou reakci Washingtonu na ruské použití jaderných zbraní. Na to generál odpověděl: „Síly NATO vedené Spojenými státy budou reagovat na jadernou eskalaci, o které otevřeně mluví místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv a předseda Čečenska Ramzan Kadyrov a kterou sám Putin opakovaně naznačil. Zničíme všechny konvenční síly, které můžeme vidět a identifikovat na bojišti v Ukrajině a Krymu, stejně jako všechny ruské lodě v Černém moři.“
Kreml doufal, že s jeho „anexemi“ následovanými jaderným vydíráním a mobilizací bude možné vyděsit Ukrajinu a Západ k smrti. Jak vidíte, tento plán zcela selhal. Západ varoval před důsledky jaderného úderu. Ukrajinští vojáci, zcela bez ohledu na hranice „anexí“, provádějí úspěšnou ofenzivní operaci a de-okupaci svých území.
Putin se po všech těchto náhlých pohybech stal zcela neporazitelným. Konečně mění sebe a svou zemi ve světového vyvrhele. Dokonce i pro bývalé spojence Čínu a Indii se šéf Kremlu stal toxickým.
