Pozdě večer 20. srpna se pozornost mnoha Ukrajinců soustředí na odvetu mezi Oleksandrem Usykem a Anthonym Joshuou. Ukrajinec se na něj připravoval od konce března a od té doby nejen zlepšil fyzickou formu, ale také vypustil sledě s knírkem a proměnil se v pravého kozáka. „Tak to bylo,“ říká pozorný znalec boxu, který kariéru Oleksandra Usyka sleduje více než 10 let. A skutečně tomu tak bylo.
NÁS vypráví o proměně nejslavnějšího aktivního ukrajinského boxera – jak na olympiádě tančil hopaku, pak vstoupil na základnu „Peacemaker“ a nyní je opět symbolem svobodné Ukrajiny.
***
Vítězný hopak
Budoucí olympijský vítěz a absolutní šampión v první těžké váze se narodil v Simferopolu. Jeho rodiče jsou ze severní Ukrajiny: jeho matka pochází z Černihovské oblasti, jeho otec pochází ze Sumské oblasti. S boxem začal v 15 letech. Vystudoval školu v Simferopolu, kde studovala i jeho budoucí manželka Kateryna, a poté studoval na Lvovské univerzitě tělesné kultury – včetně ukončeného postgraduálního studia.
Během přípravy na OH 2008 v Pekingu se Oleksandr Usyk spřátelil s dalším slavným ukrajinským boxerem Vasylem Lomačenkem. Vasyl pak dokázal vzít olympijské zlato, ale Oleksandr byl poražen ve druhém kole. Už na další olympiádě v Londýně se oba soudruzi stali mistry. Oleksandr Usyk, který pak spustil kozáckého sledě, si diváci pamatovali také hopakem, který tančil po vítězném boji. Později na olympiádě tančil hopak další ukrajinský boxer Denys Berinchyk, který získal stříbrnou medaili.
Po úspěšné olympiádě hráli Usyk a Lomačenko jednu sezónu za nově vytvořený poloprofesionální boxerský tým s vlasteneckým názvem „Ukrajinští náčelníci“. Oba během této doby neprohráli jediný boj, a proto se rozhodli zahájit profesionální kariéru. Ale o tom nebudeme mluvit podrobně – to vše si můžete přečíst ve „Wikipedii“. Jen podotýkáme, že Oleksandr Usyk zatím neprohrál ani jeden zápas a stal se absolutním šampionem v první těžké váze, po které přešel do těžké váhy.
Krym patří Bohu a my všichni jsme Slované
V roce 2013 začala nejen profesionální kariéra Usyka a Lomačenka, ale také Euromajdan, následovala anexe Krymu, okupace části Luhanské oblasti a Doněcké oblasti a válka. Tyto události, respektive jejich vnímání a interpretace, se staly jakýmsi markerem pro identifikaci osob. A zde Usyk, a ještě více – jeho kmotr Lomačenko, neprošel zkouškou vlastenectví.
V červenci 2016 se na tiskové konferenci před bojem o pás WBO proti Polákovi Krzysztofu Glowacki Usykovi ptali, zda je Krym Ukrajina. On odpověděl: „Krym je můj domov. Mám to moc rád, narodili jsme se tam já i moje děti. Krym je Krym.“ Později má Krym rybník „Boží“.
„Fandí mi na Krymu. Mám spoustu fanoušků v Rusku, po celém Rusku. A v zásadě nerozděluji naše národy, protože jsme Slované. Řekněme to takhle. Překážky jsou jen v mé hlavě“ – řekl on dříve toho roku.
Na formování takových názorů u ukrajinského boxera se zřejmě významně podílel poslanec UOC, jehož je aktivním farníkem. V roce 2020 si zahrál spolu s Lomačenkem, ruskými kněžími a herci video pozdravy Ortodoxní s Velikonocemi. Skandálnější byla ale jejich účast na natáčení dokumentu ROC „Ahoj, bratře, Kristus vstal z mrtvých!“, kde mluvili o přátelství s Rusy a „sjednoceným lidem“. Poté byli vloženi do databáze webu „Peacemaker“.
„Především komunikuji s člověkem a jeho národnost pro mě není důležitá. Mluvím s člověkem, ne s národem. (…) Kdysi jsme pili čaj ze stejného šálku a jedli kaši ze stejné mísy s kluky z Moskvy, ale teď, vidíte, někdo sdílí aktovky a já musím sdílet přátelství s touto osobou? Budu se s ní nadále přátelit. Nezáleží mi na tom, že jsem nenáviděn a pomlouván. Mám svůj utvořený názor, nejsem malý kluk a nikomu nic nedlužím,“ řekl ve filmu Oleksandr Usyk.
Vasyl Lomačenko byl zase ve svých prohlášeních ukrajinofobnější: „Mám v Rusku spoustu přátel, příbuzné v Rusku, soupeře a nemůžu s nimi jen tak přestat komunikovat, protože mi řekli, že je to země ve válce. s naší zemí. Tohle se mi alespoň nevejde do hlavy. Ve skutečnosti jsme jeden lid. Od dětství, od doby, kdy jsem vyrůstal, pro mě neexistovaly žádné pojmy „Rusko“, „Ukrajina“, „Bělorusko“, nebylo to tak, že by to byli nějací jiní lidé, jiná země, nějaká hranice – nikdy nic takového neexistovalo. Vždycky jsem si myslel, že jsme jeden národ, všichni jsme ortodoxní křesťané a všichni žijeme na stejné zemi.“
Dodejme, že Lomačenko již dříve řekl, že věří, že ukrajinsko-ruská válka neexistuje a to je vše – „divize nahoře“, stejně jako zveřejněno na jeho instagramové stránce video o ruských speciálních jednotkách a „pravoslavném duchu“ s díky „slušným lidem“ – tak ruská propaganda nazývala ruské vojáky bez identifikačních známek na Krymu při anexi.
Tak jako řekl Alexander v rozhovoru s Raminou Eshakzai na začátku roku 2021, ve věku 10 let byl zasažen kopytem do hlavy koně (a tato informace nenaznačuje, co byste si mohli myslet). Podle něj to bylo poprvé, co šel vědomě s babičkou do kostela – poděkovat Bohu za záchranu jeho života. V 17-18 letech se začal vážněji zajímat o náboženství a ve 21 letech již přijímal první přijímání a zpovídal se. Možná, kdyby ho babička vzala do kostela Kyjevského patriarchátu, Alexandrovy názory by se formovaly jinak.
„Vlastenectví je to, za čím se skrývají ti nejšpinavější lidé. Jsem synem své země, velmi ji zbožňuji a miluji. Bylo mi nabídnuto více než jednou, 5-6 zemí, a poměrně velké částky, abych změnil své občanství. Ale ne všechno se dá koupit za peníze. Miluji svou zemi, snažím se ji rozvíjet: vztyčovat její vlajku ve sportu, budovat firmu, která bude platit daně. Chci tady žít a aby tu žily i moje děti,“ řekl Ramina Eshakhai.
Ve stejném rozhovoru boxer vysvětlil další skandál související s jeho jménem: když se ho britský novinář zeptal, jak mu říkat – Alexandr nebo Alexandr, odpověděl Alexandrovi.
„Ve 14 letech jsem vymyslel zkratku pro své příjmení a jméno – AU, jako Ukrajina. S tím není problém. V mém jazyce, ukrajinštině, moje jméno zní v ruštině jako Oleksandr – Alexander. Zeptala se, co se mi líbí víc, řekl jsem Alexandr, protože tak se mi říká od dětství. A z toho se šířilo, že nějak fandím našim sousedům.“ – řekl.
Podle Oleksandra Usyka by pro něj bylo mnohem jednodušší, kdyby mlčel, ale jsou pro něj nepřijatelné věci, o kterých mlčet nehodlá. V rozhovor Masha Efrosininia v lednu 2022 řekl, že kvůli své pozici přišel o spoustu peněz a reklamních zakázek, ale nelituje toho.
Zpět ke světlé stránce
24. únor změnil životy všech Ukrajinců, včetně Oleksandra Usyka. Téhož dne se vrátil ze zahraničí na Ukrajinu a natočil několik videozpráv proti válce. Zejména v video zprávy 27. února řekl v ukrajinštině, že je hrdý na to, že je Ukrajinec, a že Ukrajinci – nejmocnějším národem. Pak přešel do ruštiny, aby mu už nebylo rozumět „bratři“, jak Rusům říkal, ale „jiní lidé“.
„Nebojujete s naší vládou, ne s naší armádou – jste ve válce s lidmi. Tohle je naše země, tady jsme doma. Nepřišli jsme za vámi a není třeba nás propouštět – osvobodíme se“ – řekl.
Později Oleksandr Usyk vstoupil do řad územní obrany. Na konci března se dohodl na odvetném zápase s Anthonym Joshuou a odešel do zahraničí, aby se připravil na souboj. Motivovali ho k tomu zejména zranění ukrajinští vojáci, které on navštívil v nemocnici Několik dní po jeho odjezdu se jeho domu ve Vorzelu u Kyjeva zmocnili ruští vetřelci. Toto bylo hlášeno v Instagram Manželka Oleksandra Kateryny, která se od začátku totální invaze zapojila do boje proti Rusům na informační frontě. Na konci března Instagram zakázala její účet, ale její nejrezonnější příspěvky si můžete prohlédnout v materiálu Tribuna.
Spolu s přípravami na odvetu, která se bude konat 20. srpna v Džiddě, začala urychlená ukrajinizace Oleksandra Usyka a jeho přeměna ve skutečného kozáka. Zejména boxerův tým založil charitativní fond Nadace Usyk na pomoc armádě a Ukrajincům, kteří trpěli ruskou agresí. 12. dubna, Usyk chlubil se na Instagramu jako sledě a začal si pěstovat kozácký knír.
Jeho sociální sítě byly zaplaveny modrou a žlutou barvou (Barvy svobody) a přešel do ukrajinštiny nebo někdy angličtiny (ačkoliv pravoslavným křesťanům k Velikonocům blahopřál v ruštině). Oleksandr Usyk také pořádá tiskové konference, komentáře a rozhovory výhradně v ukrajinštině. Navíc koupil práva na vysílání odvety, aby jej Ukrajinci mohli sledovat zdarma (první souboj odvysílala platforma Megogo za samostatný poplatek nebo předplatným).
„Teď máme válku a máme kam utratit peníze: na pomoc ozbrojeným silám a lidem v nouzi. Proto bezplatné vysílání pro ukrajinský lid – je to velmi důležité“, – Usyk vysvětlil své rozhodnutí.
Na závěrečnou tiskovou konferenci před soubojem s Anthonym Joshuou boxer přišel v ukrajinské uniformě a pak zazpíval „Ach na louce červená kalina“. V komentáři ICTV vysvětlil, že je to „tak srdcervoucí“, že neudělal nic neuvěřitelného: „Je to součást toho, čím se živím. (…) To by měl dělat každý. Nesmíme ztratit naši etnickou příslušnost a své tradice, které jsou velmi dlouhé a bohaté.“
Oleksandr Usyk se po střetnutí s Anthonym Joshuou vrhne do písně! pic.twitter.com/O9XRy6TXSw
— Sky Sports Boxing (@SkySportsBoxing)
17. srpna 2022
Usyk na závěrečném vážení přišel ve vyšívané košili a kalhotách. Takové jeho činy vnímali Ukrajinci dvěma způsoby: jedni to nazývají šarovarščyna, jiní obdivují, že vyvíjí psychologický nátlak nejen na Usykova odpůrce, ale i na nepřítele všech Ukrajinců. – ruština Ruská masmédia se ho snaží kompromitovat a ponížit: výběr těch nejepičtějších titulků propagandistů Tribuna.
Nicméně, Oleksandr Usyk je ve světě skutečně uznávaná značka, a proto jeho veřejná aktivita a chování pomáhá Ukrajině, pomáhá světu nezapomínat na Ukrajinu a válku rozpoutanou Ruskem. Možná stále komunikuje se svými ruskými soudruhy, ale alespoň o tom nemluví veřejně. A je nepravděpodobné, že po takovém vlasteneckém tažení bude moci znovu nazývat Ukrajince a Rusy bratrskými národy – to mu nikdo nikdy neodpustí. Jeho loajalita vůči UOC-MP stále zůstává, ale přerušila vztahy s ruskou pravoslavnou církví.
Odveta v Jeddahu začne nejdříve v 00:50 kyjevského času. Sledovat jej bude možné na všech „Suspilných“ TV kanálech, na platformách 2+2 Megogo a Kyivstar TV. Na rozdíl od prvního zápasu je podle bookmakerů v aktuálním boji favoritem Ukrajinec. Tak to cítí. A přesně to se stane, doufáme.
