55letý Volodymyr Kasatkin ze Sloviansku byl kvůli válce nucen evakuovat do Lvova. Na novém místě muž pokračoval v dobrovolnické činnosti, kterou začal dříve – otevřel si sociální jídelnu a také minivýrobu makaronů – jeho výrobky si může koupit každý, kdo chce. Volodymyrovy plány zahrnují vytvoření inkluzivního centra ve Lvově, kde se lidem, kteří byli vysídleni válkou, pomůže usadit se v nových podmínkách.
mluvili jsme s Volodymyrem Kasatkinem o životě po evakuaci a pomoci uprchlíkům ve Lvově.
Jak se Lvov setkal s imigranty
Volodymyr Kasatkin je šéfem veřejné organizace „Jednota ctností“ ze Sloviansku. Ve Slovjansku organizace poskytovala oblečení rodinám s dětmi s nízkými příjmy – za dva roky se obléklo přes tisíc dětí. Uspořádali také slovanskou jídelnu, kde se zdarma stravovaly rodiny s malými dětmi. Když se podmínky pobytu ve městě výrazně zhoršily, většina členů organizace odešla do zahraničí a Volodymyr Kasatkin s manželkou a dalšími dvěma členy organizace byli v květnu evakuováni do Lvova.
V prvních dnech mu pomohli usadit se kolegové ze sociálního prostředí Lvova, které, jak poznamenává Volodymyr, nikdy předtím osobně neviděl.
„Přišli jsme se psem – ovčákem. A to je další hledání, je velmi těžké najít místo k životu, – říká Volodymyr Kasatkin. – Pomohl člověk, kterého jsem několikrát v životě viděl přes Zoom v rámci programu Ukrajinské vzdělávací platformy „Budujeme Ukrajinu společně“. Toto je můj kolega z mentoringového programu Andriy Kuzmak. Volal jsem mu s prosbou o pomoc při hledání bydlení. Přijel na nádraží, přivedl mě a mou ženu k sobě domů do malého bytu, dal mi klíče a řekl: žít. A on sám odešel bydlet ke svým kmotrům. Takhle mě potkali ve Lvově.“
Volodymyr Kasatkin spolu s dobrovolníky ze Slovianska pomáhá vysídleným lidem ve Lvově (foto na Facebooku)
Volodymyr ujišťuje, že během svého pobytu ve Lvově nepotkal jediného špatného člověka, což se o internetové komunitě říci nedá.
„Chápu to takto: pokud jste člověk, budete všude vítáni jako člověk. Když budeš hrubý, dostaneš se podle toho, – je muž přesvědčen. – Někdy má člověk dojem, že Lvov je rozdělen na dvě části. Mezi těmi, se kterými komunikuji, jsem zatím nepotkal jediného špatného člověka. A když půjdete na internet, je to tam jako ostatní obyvatelé Lvova.“
„Vybrali jsme nejzranitelnější kategorii – děti a rodiče“
Volodymyr Kasatkin ve Lvově získal spolu se svými kolegy grant mezinárodního fondu „Renaissance“ a prostřednictvím aukce si pronajal prostory o rozloze 88 m22 na ulici Berestyanii, 2 (konečná tramvaje č. 6) a začátkem července zde otevřela sociální jídelnu. Instituce připravuje obědy zdarma pro rodiny IDP s dětmi. Podle Volodymyra Kasatkina je v současné době denně krmeno asi 20 dětí, ale je si jistý, že návštěvnost v budoucnu poroste.
Ostatní kategorie imigrantů a všichni ochotní obyvatelé Lvova mohou obědvat v jídelně za 50 UAH. To jsou náklady na plnohodnotné tříchodové jídlo – domácí jídlo. Jídelna je otevřena od 12:00 do 14:00 v pracovní dny kromě sobot a nedělí.
Každý den má asi 20 dětí migrantů oběd v sociální jídelně zdarma (foto Volodymyr Kasatkin)
„Naše organizace získala grant ve výši 330 000 UAH v rámci projektu fondu „Renesance“. Do sociální jídelny bylo směřováno 33 000 UAH (10 %) z celkové částky. Zbytek peněz byl použit na zaslání humanitární pomoci zranitelným lidem ve Slovjansku,“ říká Volodymyr Kasatkin.
Vedle jídelny byla upravena místnost pro výrobu. S pomocí sponzorů byl zakoupen italský lis na výrobu makaronů, který stál 140 000 hřiven. „Vyrábíme řemeslné těstoviny, bez barviv a dalších přísad. Používáme je pro sociální jídelnu a prodáváme za 40 UAH/kg, říká Volodymyr Kasatkin. – Složení našich těstovin se skládá pouze ze dvou ingrediencí: vejce a vysoce kvalitní mouka. Máme nejlepší nudle ve Lvově. Přidá se voda, ale ta se pak v sušičce odpaří.“
Domácí těstoviny slouží pro potřeby jídelny a kdo chce, může si je koupit (foto Volodymyr Kasatkin)
Zákazníci se zároveň mohou přijít podívat, jak se hněte těsto na těstoviny, jak se vyrábí, a také si hotové výrobky zakoupit.
Volodymyr Kasatkin říká, že na začátku nepřátelství mnoho fondů aktivně pomáhalo uprchlíkům, krmilo lidi na nádražích a na dalších místech, ale nyní byla většina programů omezena – finance došly. Vysídlení lidé však stále potřebují pomoc.
„Vybrali jsme nejzranitelnější kategorii – děti a rodiče. Je to těžké pro všechny, ale nejsme slunce – nemůžeme každého zahřát. Důchodci například pobírají důchod a matka, která přijela do Lvova s dítětem, nemá možnost získat práci. To jsou nyní nejzranitelnější kategorie. Proto od nás dostávají jídlo zdarma,“ říká Volodymyr Kasatkin.
Ve stejné budově má pan Volodymyr samostatný pokoj, kde bydlí se svou ženou. Jeho nejstarší syn slouží v Národní gardě a nyní je umístěn poblíž Slovianska a nejmladší, kterému je 19 let, odešel do Polska ještě před válkou.
Cílem je centrum inkluzivního dobrovolnictví
Volodymyr Kasatkin plánuje pokračovat v pomoci vysídleným lidem ve Lvově. „Sníme o tom, že shromáždíme stejně smýšlející lidi a vytvoříme centrum inkluzivního dobrovolnictví,“ říká muž. – Mnozí věří, že inkluze je něco, co souvisí s postižením. To vůbec není pravda. Inkluze je zapojení. IDP je třeba přitahovat a vést, aby si navzájem pomáhali, sdíleli znalosti a dovednosti, kdo co umí.“
Inkluzivní centrum má podle plánu pomoci vysídleným lidem přizpůsobit se novým podmínkám. „Každý chápe, že tato válka zítra neskončí. Lidé potřebují nejen přežít, ale také žít. A nikdo neumí žít,“ dodává pan Volodymyr.
Až válka skončí, Volodymyr Kasatkin se plánuje vrátit do rodného Slovianska, které je nyní blízko frontové linie a neustále trpí ruskými bombami a nálety. „Upřímně řečeno, Slovjansk nestál vedle Lvova. Je to jako vesnice Vlasyuki, jak se říká. Ale tohle je moje rodné město, jsou tam moji rodní lidé. Víš, jak je to hezké, když jdu po svém městě a hromada dětí oblečených od našeho GO říká: „Mami, šel tam můj děda.“
