Po zločinném útoku Ruské federace na Ukrajinu se jen zcela lhostejní nevyjádřili k tomu, že svět bude v důsledku této války jiný. Je zřejmé, že některé z těchto změn budou žádoucí a očekávané, zatímco jiné budou smutné a nevyhnutelné. Pokud jde o první, chtěl bych doufat, i když již existují pochybnosti, že tato agrese konečně všem otevře oči k podstatě Ruska a umožní nám nazývat věci pravými jmény.
Dříve obraz Ruska ve světě utvářeli placení lobbisté a také špinavé a páchnoucí proudy toxické propagandy, které proudily z Moskvy. Pokud se svět od tohoto schématu nevzdálí a neopraví ve svém prohlížeči záložku s pravdivými informacemi o ruské agresi proti Ukrajině a jiných zločinech jím spáchaných dříve, bude to znamenat, že závěry ještě nebyly vyvozeny a potenciální oběti by se měla připravit armáda násilníků a nájezdníků.
Když jsou masky pryč
Nyní bude další „běžná“ fráze, ale 24. února 2022 se svět skutečně rozdělil na „před“ a „po“. A nejde jen o Ukrajince, kteří se brání ruskému vetřelci, jsou nuceni změnit místo pobytu a trpí nepřátelským ostřelováním. Jde o celý svět. Některé národy podporují Ukrajinu vojensky i finančně. Jiní slepí blázna a běhají mezi kapkami a snaží se vyhnout tomu, aby na ně spadla další. Někdo zítra zemře hlady kvůli ruské agresi. Seznam ještě není úplný a je to jen jedna strana mince.
Neméně důležité je, že kvůli válce zahájené Ruskem bylo na stole mnoho karet, které skutečně charakterizují samotné Rusko. Zde jsou hodnoty obecně, postoj k válečným zajatcům a vlastním občanům, fungování státního aparátu atd. Je na zainteresovaném pozorovateli, zda tuto informační paletu využije k odpovídajícím závěrům nebo bude nadále věřit replikovaným pohádkám o moci a neporazitelnosti, vysokých standardech a zvláštním civilizačním poslání Ruska, velikosti jeho vědy a kultury.
Ruská propaganda „zpívá“ i tehdy, když realita naznačuje opak. V takových chvílích je tento proud obzvláště hustý a jedovatý. Jejich motivace je jasná – Rusko přineslo Ukrajině spoustu problémů, které ji staví na hranici mezi člověkem a zvířetem. Nyní jsou jejich neduhy – sociální, politické, ekonomické i duševní – viditelné celému světu. A bez ohledu na to, jak se moskevští propagandisté snaží učesat špinavé vlasy vlastního národa, je stále zjevnější, že jejich hlasité výkřiky není čím podpořit. A zapáchají.
Král je nahý a páchne ropou, plynem a krví
Rozhořčení myslících lidí, které vyvolala iniciativa francouzského prezidenta Emmanuela Macrona postarat se o zachování tváře Vladimira Putina, je přirozené. Je těžké si představit, co měl francouzský politik na mysli, když vyslovil takovou absurditu. Toto tvrzení zároveň poskytuje zajímavou optiku, pokud se na to podíváte zeširoka. Například číst to v kontextu všech Rusů, kteří samozřejmě také nesou vinu za válku, nebo to zvážit ve vztahu k Rusům, kteří napadli Ukrajinu, porušili suverenitu a územní celistvost, vzali zbraně a zabili mírumilovní a nevinní lidé občané cizí země. V obou případech nikoho nezajímají tváře vrahů a jejich pasivních kompliců, dokonce ani oni sami.
Armáda
Ruská armáda je druhá armáda na světě! Dokonce i první, pokud se to neposuzuje podle kvality a vítězství v bitvách, ale podle řady vražd a zneužívání civilistů, rabování a krádeží, míry alkoholismu a bombardování spacích ploch. Snad nejprofesionálnější síly této struktury, její šokové jednotky, jsou žoldáci pochybného původu a s nepochopitelnou ideologií, soukromé vojenské formace, jejichž zvěrstva byla svědkem syrské a nyní i ukrajinské země. Co tady říct? To je třetí způsob – okrádání armády, křik o její neporazitelnosti a v praxi zakrývání neschopnosti najatými násilníky.
I v Rusku rádi mluví o důstojnické cti a důstojnosti. Ovšem opět, jakou to má cenu, když žádný z jejich důstojníků nemá vlastní názor a pouze se řídí trestními příkazy politického vedení. Přitom opakování mantry, že bombardovat obytné čtvrti, bojovat se ženami a dětmi je pro důstojníka se ctí a důstojností normální. To jsou standardy druhé armády světa?!
Masa lidí, po které bez přestání chodí naučená kočka
Pokud armáda vašeho státu bezdůvodně zaútočí na souseda, který má horší ekonomický a vojenský potenciál, vymaže stovky osad z povrchu země a nemilosrdně zabije bezbranné obyvatele, měl by si lidský občan civilizované země vypěstovat znechucení vůči své armádě a pohrdání politickým vedením. Je tomu tak v Rusku? Nit! Schválení, ticho, pokus sednout si a zázračná věta: „jsme prostí lidé, nemáme žádný vliv.“
Nešťastných 150 milionů občanů tedy kráčí v řadě naznačeným směrem a tiše a pokorně přikyvuje do rytmu politiky starého pitomce, který se rozhodl, že mu svět něco dluží. Je toto vlastní cesta, kterou jde moderní Rusko? Pokud ano, pak jde nejen o popření demokracie, ale i lidskosti – pak Rusové nejsou jen zbaveni volebního práva, ale „vláda“ jim nedovolí být lidmi v obecně přijímaném smyslu – s odpovídajícími příležitostmi a povinnostmi. Atraktivní model společnosti! Ne však pro lidi.
Skvělá kultura, jejíž dlouhý nos podpírá oblohu
No, jediná naděje v této situaci je pro elitu! Vždyť Rusové jsou laureáti Nobelovy ceny, mají solidní zastoupení v akademických komunitách a v médiích na Západě… Ne? Tady taky ne? Elity jsou zbaveny vlivu na společnost, temní lidé neposlouchají spisovatele, skladatele ani profesory. Ti poslední jsou naopak závislí na byznysu nebo nedej bože státu.
Ano, kde jsou ty elity, s „velkou“ kulturou, do životodárné televize! Jako jediný může vše vyprávět, dát do polic, atomizovat myšlenky a zombifikovat vědomí a navíc – vysvětlit, jak správně využít přijaté „informace“ o biolaboratořích. Převahou televize nad myslí Rusů však vše nekončí. Zkuste tam najít elitáře, živého nebo mrtvého, který není imperialista. Jako by to byla maličkost, ale ať vypráví o své vizi budoucnosti Ruska mimo imperialistický diskurz.
Akce a následek
Ukrajinská básnířka Lina Kostenko to řekla dobře: každý národ, včetně toho ukrajinského, má nemoci. Je normální, když se tento národ, bez ohledu na to, jak je to metaforické, snaží diagnostikovat a léčit své nemoci. S větším či menším úspěchem, ale přesně tímto způsobem se Ukrajina v posledních letech ubírá.
Pak k nám přišlo Rusko, jehož nemoc je „nevyléčitelná“. Jak ukazuje zločinná agrese Ruské federace proti Ukrajině, tato nemoc není jediná. O to horší je, že Rusové místo řešení vlastních problémů vtrhli na Ukrajinu a odhazujíce své pláště je ukazují celému světu. Jde tedy o příběh o jejich vlastní bezradnosti, o konstatování nedostatku vnitřní jednoty, bezcennosti politických elit a naprosté umělosti jejich politického organismu, který se jako stát ještě neuskutečnil. Svět se dá přesvědčit na dlouhou dobu, ale nevyčerpatelné přírodní zdroje, jejichž prodejem se plní kapsy úzké kategorie politiků a oligarchů, bezpečnostních složek, nedělají pestrou masu organizované komunity. Když peníze dojdou, tento organismus se rozpadne. Možná je takový scénář odpovědí, protože Rusko v současném stavu pouze neustále terorizuje své sousedy a je hrozbou pro své vlastní občany.
