Ukrajinu a svět čeká velká reforma. Předchozí osada umírá pod ranami nevyhlášených anexí, válek a všelijakých „dealerů“ mocných tohoto světa. Mezinárodní bezpečnostní systém se rozpadl kvůli opakovanému brutálnímu porušování mezinárodního práva ze strany Ruska, emaskulaci nadnárodních institucí a korupci světových elit. OSN je podvod a Rada bezpečnosti OSN je ochrnutý napůl žijící mrzák. Rozdíl mezi politickými stranami, které zajišťovaly demokratické mechanismy prostřednictvím systému dvou stran, byl snížen na minimum. Ukázalo se, že vnitrostranický rozkol s následným sjednocením s odpovídajícím fragmentem konkurenční strany je nevyhnutelný. Velké země tedy definitivně čeká reforma zavedeného politického systému. Svět je těhotný změnami a je důležité udělat vše pro to, aby nedošlo k potratu. Hlavní je, že je dostatek vůle a potenciálu překonat odpor starého systému a vybudovat nový.
Skořápka oligarchického systému v Ukrajině, jehož houbařský dům je v Rusku, praskla, ale je stále silná a schopná odolat důležitým změnám. Rusko ještě neztratilo možnost jednat prostřednictvím svých agentů vlivu v ukrajinském státě. Takovými agenty vlivu byli a jsou oligarchové, kteří zvýšili své jmění díky pochybným obchodům s prodejem ruských nosičů energie na Západ. Marží z takového zprostředkování byly peníze použité na uplácení nejvyšších státních úředníků, celých frakcí Nejvyšší rady, stran, zpravodajských publikací, novinářů, různých aktivistů a dokonce i morálních autorit. Tyto krvavé prostředky neustále vedly Ukrajinu buď k pohlcení Ruskem, nebo ke krvavé ničivé válce.
Změny v mediálním prostoru
Škoda, že ani horká fáze války, jejímž cílem bylo totální zničení Ukrajiny Ruskem, mnoho Ukrajinců plně nevystřízlivěla. Mnozí z nich, možná si to plně neuvědomují, nadále slouží oligarchii a zároveň pracují pro zemi agresora. Několik věcí nám brání si to uvědomit. Novináři, publicisté, politologové, analytici a odborníci kdesi hluboko v duši chápou, že jen od oligarchů v jejich službách mohou dostat tak šílené peníze. Nechtějí si ani myslet, že nejsou placeni za svůj talent, ne za inteligenci, ale za ochotu vyjadřovat zákazníkova požadovaná vyprávění, bezostyšně lhát a zavádět. Nechtějí ani slyšet, že kanály hluboce dotované oligarchy nejsou o zpravodajské televizi. Že o média vůbec nejde. Ve skutečnosti je to příležitost k bezprecedentnímu vlivu na vládu a politiku. Proto stačí předstírat cudnost a lhát, jako by to byla světová praxe.
Existují samozřejmě „ideologičtí“ pitomci, kteří si uvědomujíce svou intelektuální slabost, snaží se držet hromádku údajně na principu pospolitosti názorů a jednoty myšlenek. Ve skutečnosti se obávají, že zůstanou nezaměstnaní kvůli své nízké kvalifikaci a nedostatku stabilních morálních a etických zásad. Díky nevybíravosti se jim podařilo sloužit téměř ve všech oligarchických médiích. A nejen oligarchický. Celá armáda novinářů pracovala na nepřátelských proruských kanálech a publikacích, které drze propagovaly ruskou agendu. V praxi to znamenalo, že pracovali na zničení ukrajinského státu. Mluvíme o kanálech Medvedčuk, Firtash a Lyovochkin.
Další část operovala na tzv. národně-vlastenecké frontě, zahalená do národní rétoriky a historických hrdinů, získávala ve volbách hlasy pro své stranické patrony a prosazovala je k moci. Posláním těchto „vlastenců“ bylo získat co nejvíce volebních hlasů pro své stranické dárce. Místo toho, aby informovali a objasňovali, denně a často jen jako sekerou bušili do hlav diváků a posluchačů neuvěřitelné nesmysly. Byli to oni, kdo obtěžoval ty, kteří se odvážili upozornit na faleš jejich činností. A nejhorší je, že napodobujíce ruská propagandistická média, přijali svůj styl lhaní. V důsledku toho se televizní kanály, sloužící svým majitelům, proměnily v ne ošklivé hlásné trouby pro podněcování nepřátelství a rozdělení ve společnosti a poskytování munice pro nepřátelskou protiukrajinskou propagandu. Takže například pořad „Velký Lvov mluví“ se stal příkladem lumpenizace ukrajinského mediálního prostředí.
Ze všeho můžeme usoudit, že všichni tito propagandisté, kteří pracují na metodách Skabeeva, kteří pracovali na oligarchických a „stranických“ kanálech, se s tím jen tak nesmiřují. Budou přímo i skrytě bojovat proti zavádění nové mediální legislativy. Právě z jejich strany je třeba očekávat masivní odpor ke změnám. I když změny jsou nevyhnutelné. Už je jasné, jak se Rynat Achmetov, aby neupadl pod vliv zákona o deoligarchizaci, „zbavuje“ svého mocného mediálního impéria. Brutálně a bezcitně se loučí s těmi, kteří mu sloužili s vírou a pravdou. Může si to dovolit, protože jim zaplatil právě za jejich službu, ne za jejich práci.
O další osud nezaměstnaných médií a intelektuálního personálu oligarchů a místních knížat bychom se proto neměli bát. Je také zřejmé, že takové změny nemají nic společného s omezováním svobody slova a kolapsem demokracie v zemi. Spíše naopak je to šance na očistu a formování nových nezávislých médií. Staré, nekompromisní kanály také dostanou nový dech. I když personál z oligarchické mediální služby by neměl zůstat stranou pozornosti, protože je vyškolen k rychlému hledání štědrých zaměstnavatelů. Protože stará harmonika bude hrát znovu starou melodii.
V politice
Válka jednou ranou změnila politické pole Ukrajiny, ale za strašlivou cenu. Změnily se i hlavní orientační body. Když Rusko je jednoznačně nepřítel, kterého je třeba za každou cenu porazit a zničit. Tady už nejde o politickou volbu, ale o další existenci státu a lidu. Proto by měly zmizet ty strany a politici, kteří se nezaměřovali pouze na Rusko, ale využívali zfalšovanou historii a spoléhali se na mocný ruský zdroj, měli by zmizet. Postup při takovém zmizení může být různorodý: od zákazu a potrestání tresty odnětí svobody až po vyšetřování hospodářských trestných činů a navrácení ukradeného majetku obyvatelům Ukrajiny.
Tito včerejší dosti mocní a vlivní politici mají jen malý manévrovací prostor. Utečou, přejmenují se, schovají se. Zpravidla jde o záchranu sebe i oběti. Ljovočkin, Rabinovyč, Surkis, Shufrych, Kiva a desítky dalších vlivných politiků uprchli ze země bez zábran. Všemocný Ljovočkin, který ze svých peněz donedávna podporoval opoziční vůdce a financoval televizní kanály, se snaží stát se obyčejným fotbalovým fanouškem, který jezdí na fotbalové zápasy do zahraničí a je zcela lhostejný, že je aktivním lidovým poslancem. Jeho sestra-zástupkyně se neobjevuje ani v Ukrajině. Bratři Surkisové obratně překračují státní hranici, pobírají kufry peněz a sbírky drahých hodinek. Skrývají se, protože chápou, že navždy ztratili své jaderné voliče.
Dříve pro ně byli proruští voliči skutečným záchranným lanem a spolehlivým odrazovým můstkem pro ofenzívu. Díky tomu se snadno dostali do nejvyšší moci a Rusku se téměř bez překážek podařilo anektovat Krym. Ukázalo se, že je obtížnější zmocnit se Donbasu. A ukrajinský východ a jih je zcela nemožný. Politici z OPZZ Putinovi ve všem otevřeně pomáhali. A získaný prospěch uspokojil obě strany. Nyní Rusko zničilo, vypálilo a zničilo nejen východní města a vesnice, zabilo vždy přítomnou orientaci na Moskvu. Putin se ukázal jako tak mocný „ukrajinizátor“, že desítky let přesvědčoval Ukrajince, že nemohou mít společnou budoucnost s Rusy.
Bez ohledu na rodinnou historii, jazyk komunikace a nedávné politické sympatie se lidé stali přesvědčenými vlastenci Ukrajiny. Aby nebyly zabity, aby ochránily své děti, miliony lidí musely opustit svá rodná místa, opustit Mariupol a Charkov, přestěhovat se do vnitrozemí země nebo odejít daleko do zahraničí. Další část, a na ně nesmíme zapomenout, „počkala“ na Rusy a rozpustila se v pustinách nekonečného Mordoru. Zbytek všichni společně nezištně a hrdinně brání svou rodnou zemi před nepřítelem. Putin tak doslova zničil svou základnu na východě Ukrajiny. A zároveň hlavní základna OPZZ. Proto je potřeba uvést Ukrajince do povědomí, že to nebyli „východňaři“, kdo si Putina zavolal. Ti, kteří Putinovi zavolali a slíbili mu přijetí s květinami, mají konkrétní jména a tituly. Bohužel tito Putinovi přátelé jsou stále ve stavu lidových poslanců, oligarchů a majitelů obrovských médií. To je vše, protože jednoduché přeformátování nestačí.
Pojďme se kriticky podívat na parlament Ukrajiny. Představte si, mezi současnými poslanci Nejvyšší rady jsou politici Jurij Bojko a Vadym Rabinovyč, kteří donedávna létali na pokyn k Putinovi. Realizovali plány a nápady ruských speciálních služeb. Podíleli se na speciálních akcích zaměřených na likvidaci ukrajinského státu. Reformy a přesun Ukrajiny do EU a NATO byly brzděny.
Mezi nimi jsou důstojníci aktivní zálohy ruských speciálních služeb. Jako například Andriy Derkach, který je na americkém sankčním seznamu zařazen jako ruský agent. Což vyvolalo mezinárodní skandály, které mají vyvolat hádku mezi Ukrajinou a Amerikou a dostat ji do mezinárodní izolace. A všichni tito politici, mohu-li to tak říci, jsou dodnes lidovými poslanci. Mohou mít přístup k tajným informacím, zachovávají si status lidového poslance s širokými možnostmi. Dostávají plat, i když utekli od prvního dne války a jsou v zahraničí.
Je jasné, že během horké fáze války se žádné znovuzvolení nekoná. Ale nemůžete předstírat, že problém neexistuje. Že prosté přejmenování frakce zakázané soudem OPZHA vyčerpá problém. Že „správné“ hlasování poslanců z oligarchických uskupení z nich odstraní otázku, komu slouží a čí zájmy mají v parlamentu hájit. Přejmenování frakcí a snadné přeformátování VR nestačí. Je nutné okamžitě rozhodnout o dočasném pozastavení výkonu funkce těch poslanců, kteří byli úzce spojeni s Ruskem nebo odešli do zahraničí a nevrátili se. Je třeba zahájit důkladné vyšetřování vazeb mezi proruskými politiky a jejich kolegy z ukrajinské mocenské vertikály. Například za dlouhodobým setrváním Ilji Kyvy v ukrajinské politice stojí vysoká záštita bývalého ministra vnitra. Proč se tedy nezeptat bývalého ministra, proč byl pro něj tento primitivní blázen tak cenný? Musíme okamžitě začít identifikovat síť ruských agentů v Nejvyšší radě, vládě, ministerstvu vnitra, soudech, zvláštních službách, státním zastupitelství, podnikatelském prostředí a médiích. A tady se bez kosmetických opatření neobejdete. Proto by parlament a doslova veškerá legislativa neměly být jen přeformátovány, ale radikálně reformovány. Oligarchický systém si za celá léta své existence dokázal vytvořit takový legislativní základ, že bez jeho zásadní reformy by Ukrajina neměla počítat s výraznými změnami. I po porážce ruského nepřítele.
Každý, kdo se jen trochu zajímá o politiku, ví, že existují jednotliví poslanci i celé skupiny poslanců volené z vůle a na úkor oligarchů. Tito lidé nikdy nedovolí úplné reformy v Ukrajině. Zničí protikorupční a reformní zákony k nepoznání. A prostřednictvím svých mediálních mluvidel budou moci i nadále přesvědčovat společnost, že jsou posvátnými strážci ukrajinské státnosti. Jejich pravou podstatu sice mnozí znají, ale z různých důvodů se proti nim nemá kdo postavit se společnou frontou. Abychom neplýtvali prolitou krví hrdinů, je nutné brát tento kód co nejvážněji. Nyní je nejvyšší čas nejen na velké přeformátování, ale i na úspěšné zásadní změny.
PS Zamíchání starého balíčku nic neudělá. A pokud v ní shozené karty zůstanou, udělají každou novou hru nespravedlivou a nespravedlivou. Staré zkažené víno stačí přelít do nových měchů.
