Rusko, budující svou protiukrajinskou propagandu, využívá jako základ mnoho tzv. neurolingvistických vazebných prvků, které se již staly tradičními. Jsou to zejména: „Velká vlastenecká válka“ a „Můžeme se sjednotit“, boj proti „nacistům“, pravoslaví, strach z NATO. Dnes však bude řeč o jiném – „dobrovolné anexi okupovaných území“.
Celá historie Ruska je postavena na tomto mýtu. Řekl, že Rusko nikdy nevedlo útočné války, území se sama spojila a byla „původně ruská“. Vladimir Putin o tom mluvil znovu nedávno, když ve svém dalším celosvedohistorickém projevu nastolil téma severní války se Švédskem. Přejdeme-li přes most k „ukrajinské otázce“, můžeme si připomenout, že i sovětské učebnice dějepisu nám vyprávěly o dobrovolném připojení Ukrajiny k Moskovsku v důsledku Perejaslavské rady. To je jeden z výrazných prvků mýtu o „bratrských národech“.
Právě na tezi o „dobrovolném přistoupení“ postavilo Rusko v roce 2014 informační kampaň o okupaci Krymu. Právě o tento trik se nyní pokouší pomocí „LPR“ a „DNR“. Kreml se chce zároveň zmocnit Záporoží a Chersonské oblasti, což by podle jeho plánů mělo obnovit „Tavrichesky provincii“. A na poli ruské propagandy opět zaznívají teze o „dobrovolném přistoupení“ ke složení Ruské federace.
Jediná věc, která ničí tyto plány Kremlu, je ukrajinský odpor. Její rozsah na jihu vedl k tomu, že Rusové jsou nuceni termín referenda o začlenění okupovaných území do Ruska pokaždé odložit. Okupační moc organizuje přímé represe proti ukrajinskému obyvatelstvu. Zároveň se snaží podporu alespoň nakreslit, ne ji poskytovat. Ve městech se ale dál objevují výhružné letáky pro okupanty a nepřátelé se odpalují v jejich autech.
Na svobodných územích nemáme právo ignorovat aktivity ukrajinského undergroundu, musíme ho podporovat ze všech sil a prostředků. Pokud je úkolem ozbrojených sil Ukrajiny tato území osvobodit, pak úkolem ukrajinských médií a vůdců veřejného mínění je o tom neustále mluvit. Jinak Rusko opět použije mýtus o „dobrovolném přistoupení“, jako tomu bylo v roce 2014 ohledně Krymu. Přestože podle různých zdrojů Rusové na poloostrově zabili asi 60 aktivistů, více než 20 se stále pohřešuje. Během samotné anexe zemřeli dva ukrajinští vojáci a dva civilisté.
Často si na sociálních sítích můžete přečíst příspěvky některých ukrajinských ultrapatriotů, kteří prý chtěli poloostrov Rusku, a tedy „tak to bude“. I když ve skutečnosti Rusové vyčistili Krym a východ Ukrajiny od všeho proukrajinského, uchýlili se k vraždám a mučení, a pak tiše dali tichý souhlas k dobrovolnému přistoupení.
V současné době probíhá informační válka, kdy se Rusové snaží hrát na „válečnou únavu“, a to jak v Ukrajině samotné, tak v partnerských zemích, které nás podporují v boji proti ruské agresi. V samotném Rusku už kremelská propaganda tvrdě vyčistila informační pole. Nikdo se tam veřejně nezmiňuje o tom, co zaznělo v Kremlu v předvečer a na začátku rozsáhlé ofenzívy. Zejména deklarované příčiny války.
Rusko doufá, že lidé jsou unaveni negativitou a chtějí, aby tato hrůza skončila co nejdříve. Proto znovu vytahuje svůj plesnivý příběh o „dobrovolném vstupu“ do světa božího. Kreml se snaží zbytek světa přesvědčit, že současná rusko-ukrajinská válka je „hádkou dvou blízkých lidí“, kam je lepší nezasahovat.
V rámci takového vyprávění je vše obráceno vzhůru nohama. A Kyjev už je prezentován jako agresor, který prý násilně drží starověká ruská území. A tak je zde okupantem Ukrajina. Takže říkají, proč pomáháte okupantovi? Existuje jednoduché řešení: Ukrajina se prostě vzdá území, která nechtějí být její součástí, a je to – válka skončí. A jakkoli je to smutné přiznat, někteří přední západní vůdci se přiklánějí k této možnosti řešení konfliktu. Nanejvýš tak chtějí působit jako prostředníci a také získat mezinárodní vavříny jako mírotvorci a bonusové preference od svých voličů.
Proto je nutné toto vyprávění vyrazit ze spárů Ruska. To dělají ukrajinští partyzáni, kteří nejen fyzicky a morálně tlačí na okupanty, ale ničí jejich propagandistické plány. O jejich činnosti již psala snad všechna známá světová média: od New York Times na Indie Express. Online Centrum národního odporu existuje celá antologie ukrajinských podzemních aktivit.
Musíme mít stále na paměti činnost ukrajinského undergroundu. Mluvte o tom s cizinci, které znáte, mluvte spolu, abyste nezapomněli, že toto jsou naše území, jsou tu naši lidé. Rusko by mělo zůstat pro svět agresorem, nikoli „ochráncem svých občanů“.
