Na konci června ministr energetiky Herman Galuščenko řekl, že od začátku války bylo vyřazeno 30 % solární a více než 90 % větrné výroby. Ruská armáda se zvláštním cynismem rozbíjela solární panely a drancovala kontrolní body větrných elektráren. Dokonce i slavná zpěvačka Iryna Bilyk vyprávěla jeden z těchto příběhů: okupanti nejprve bydleli v jejím domě u Kyjeva, pak rozbili panely a odešli.
Obecně jsme před válkou přijímali až 13 % energie z obnovitelných zdrojů a tento podíl rostl. A přestože část kapacit nyní nefunguje, energetici předpovídají v příštích letech rychlý rozvoj čistých technologií. Především proto, že to pomůže zbavit se závislosti na zdrojích z Ruska.
nam shromáždil tři příběhy o tom, jak se zelené technologie vyvíjejí a zachraňují Ukrajince během války.
„Solární panely zachránily naši rodinu během okupace»
Rodina Oleksije Chabatjuka žije v malé vesnici Jasnohorodka v Kyjevské oblasti, která byla několik dní po začátku války okupována. Nakonec rodina zůstala bez přístupu k elektrické síti a zachránily ji solární panely, které byly instalovány již v roce 2014. Systém SES dodává elektřinu do domu a zbývající energie je dodávána do obecné sítě za zelený tarif.
Sám Oleksiy Khabatyuk je energetický inženýr, specialista na energetickou účinnost, v současné době slouží v ozbrojených silách. Řekl, že byli schopni zůstat ve spojení díky solární elektrárně. Obec byla osvobozena na konci března 2022, kdy se lidé začali vracet. A zde se opět potýkali s nedostatkem elektřiny.
Solární stanice v obci Jasnogorodka Stopa po pádu do sklepa (foto Oleksiy Khabatyuk)
„Pak jsem se rozhodl proměnit domácí SES na „energetický ostrov“. Zbývající benzín šel do generátoru, aby obnovil baterie na minimální napětí, aby je mohla nabíječka nabrat. Systém dokázal vyléčit nejen můj dům, ale zároveň i dům souseda,“ vzpomíná Khabatiuk.
Podobný příběh vypráví Oleksandr Ananyev z Kyjevské oblasti. Hybridní stanice zachránila jeho rodině život.
„Zůstali jsme bez externí elektřiny, plynu, vody, komunikace… Díky solární elektrárně vše v domě fungovalo: světlo, topení, pitná voda ze studny, byla teplá voda a možnost vařit jídlo. , protože fungovaly i ledničky a zásoby produktů byly zachovány“ , – připomíná Oleksandr
V jeho „mikrookresu“ zůstaly až dvě desítky lidí. Všichni si z jeho solárních panelů nabíjeli telefony a další pomůcky, nabírali vodu, přišli se osprchovat a použili pračku.
Ukrajinská armáda podle něj také nabíjela baterie do vybavení, odebírala vodu a měla možnost prát u něj doma.
Zničená HPP ve městě Tokmak, Záporožíská oblast
Jak nám řekl Artem Semenyshyn, šéf Asociace solární energie Ukrajiny, takových příběhů jsou desítky a jejich organizace vyvíjí algoritmus pro evidenci ztrát, sbírá kontakty na ty, kteří potřebují pomoc při obnově provozu SPP a analyzovat rozsah takových škod.
Příklad Žytomyru: jak město přechází na biopaliva
V roce 2018 starosta Serhiy Sukhomlyn na klimatickém summitu v San Franciscu stanovený, že do roku 2050 Žitomyr přejde na 100% obnovitelné zdroje. Motivace města, kde žije čtvrt milionu lidí, obejít se bez plynu a uhlí byla jednoduchá: energetická nezávislost a hospodárnost.
V roce 2019 město jako první v Ukrajině přešlo na 100% LED pouliční osvětlení. V roce 2021 zde byl postaven první závod na zpracování odpadu v Ukrajině s kompostárnami, třídičkami a recyklačními provozy.
Část města už v zimě odebírá teplo a elektřinu z tepelné elektrárny, která běží na biopalivo: štěpku. Ne náhodou se rozhodli topit pilinami. Lesní porost Žytomyrské oblasti je jedním z největších v Ukrajině a tvoří 33 % území. Lesní farmy zásobují město dřevěným odpadem ve formě štěpky.
Když začala válka, museli někteří zaměstnanci městského úřadu s dětmi odejít do zahraničí. Ostřelování města začalo 24. února. Nejprve bylo raketami zasaženo vojenské letiště a civilní letiště a poté ruské jednotky cynicky bombardovaly civilní a kritickou infrastrukturu Žytomyru raketami a leteckými bombami: úplně zničily školu v samém centru města, ubytovnu, nemocnice… Škody se odhadují na více než 500 milionů UAH.
Zároveň se neupouští od plánů přechodu na 100% obnovitelné zdroje energie (OZE) v Žytomyru. Naopak.
První tepelná elektrárna v Žytomyru, která funguje na piliny, byla otevřena v listopadu 2021
„Pokračujeme v realizaci všech projektů, které byly zahájeny před 24. únorem. Připravujeme realizaci investičního programu na zateplení školek, škol a nemocnic, rozvíjíme a rozšiřujeme síť elektrické dopravy (trasy trolejbusů), budujeme nová energetická zařízení, která jezdí na alternativní druhy paliv“, – Borys Pakholyuk, ředitel komunální instituce „Agencii“ nám říká o rozvoji města“ městské rady Zhytomyr.
Město plánuje v následujících třech letech nahradit 60–65 % zemního plynu, který v současnosti využívá k vytápění, čtyřmi teplárnami na štěpku a dalších 30 % spalováním odpadků.
„Za posledních 5 let město již snížilo spotřebu tradičních energetických zdrojů o téměř 40 % a jednotlivé energetické společnosti snížily spotřebu energie o více než 50 %. V současné době je zásobování města teplem z 80 % zajišťováno plynem, z 20 % alternativními palivy. Pokračujeme ve zrychlování tempa přechodu systému centralizovaného zásobování teplem na biopaliva, ale nyní jsou hlavními výzvami příští topné sezóny: za prvé příprava a opravy inženýrských sítí a druhým problémem je spolehlivost dodávek plynu po celou dobu celou topnou sezónu,“ říká Boris Pakholyuk.
Téměř všechny větrné mlýny jsou obsazeny, ale ne zničeny
Na rozdíl od solárních elektráren (SPP), které lze instalovat na soukromé domy, je většina větrných elektráren (WPP) v Ukrajině velká a zásobují elektřinou celá sídla. Od začátku války byly z bezpečnostních důvodů zastaveny téměř všechny větrné mlýny.
„Více než 85 % provozovaných ukrajinských větrných elektráren se nachází na jihu a jihovýchodě Ukrajiny a většina z nich je okupována. Není k nim fyzický přístup, ale nejsou zničeny,“ říká nám Andrij Koněčenkov, předseda představenstva Ukrajinské asociace pro větrnou energii.
Hořící větrná turbína na větrné farmě Sivaska, Chersonská oblast, 25. února 2022
Podle experta Rusové zničili pět větrných turbín, které už nebude možné obnovit. Hovoříme o čtyřech turbínách na větrné farmě Myrna a větrné farmě Novotroitska (Windkraft) a jedné turbíně na větrné farmě Sivash (Syvashenergoprom).
„Všechny větrné elektrárny v Chersonské a Záporožské oblasti jsou obsazeny Ruskou federací. Řídicí střediska byla vydrancována, flotily, které sloužily větrným elektrárnám, byly zničeny. Jednali stejně jako v Černobylu,“ říká Andrij Koněčenkov.
Navzdory okupaci podepsaly větrné a solární asociace Ukrajiny a EU v červenci společnou dohodu tvrzení s výzvou k využití obnovitelných zdrojů při poválečné obnově Ukrajiny. Stanovili si ambiciózní cíl: dosáhnout do roku 2030 50 % OZE (před válkou byl tento podíl 13,2 %) na výrobě elektřiny. Jedná se o větrnou energii na souši a na moři, solární energii, bioenergii a vodní energii.
Andrij Koněčenkov je přesvědčen, že kapacity větrné energie v zemi budou jen růst. Zejména na konferenci v Luganu zástupci ukrajinské vlády již oznámili rozšíření kapacit do roku 2032. Hovoříme o 10 GW nové solární a větrné kapacity a také o více než 30 GW kapacitě obnovitelné energie pro výrobu obnovitelného vodíku.
„V červenci jsme se sešli s eurokomisařkou pro energetiku Kadri Simsonovou a hovořili jsme o tom, že v Ukrajině jsou zastaralé tepelné elektrárny. Je nepravděpodobné, že je obnovíme a vrátíme se k fosilním palivům z Ruska. Musíme proto vsadit na čisté technologie, využívání místních zdrojů a nezávislost. To vše je zajištěno v obnovitelné energii! A dárci jsou připraveni do toho investovat peníze, protože je to bezpečné,“ uzavírá Andrij Koněčenkov.
