Klasická ukrajinská politika skončila 24. února. Když zbraně trochu utichnou, vynoří se z hlubin problémy Volodymyra Zelenského. A politické spory se vrátí, ale bez stran, které podporují Kreml. Volodymyr Fesenko, ukrajinský politolog, ředitel Centra politických studií „Penta“ o tom vypráví v rozhovoru pro „Belsat“. Rozhovor vedl Michal Katsevich.
– Když se podíváte ze strany, můžete vidět Volodymyra Zelenského a nikoho jiného. Kam zmizela ukrajinská politika?
– Po 24. únoru (začátek ruské agrese) skončila klasická ukrajinská politika. Jak ho známe: chaotický, plný konfliktů, které nevedou ke změně. Jednalo se o specifický ukrajinský pluralismus, který byl pro vnějšího pozorovatele nepochopitelný a vyvolával zklamání a dojem, že všichni mezi sebou nesmyslně bojují. Nyní tomu tak není. Válka sjednotila politickou třídu. Objevil se společný nepřítel, spory utichly a politici se konsolidovali. To se nestalo během Majdanu (Revoluce důstojnosti), který sám o sobě byl ostrým politickým konfliktem.
To se v roce 2014, kdy začala válka na Donbasu, nestalo. Ostatně už tehdy jsme měli spory a vzájemné obviňování. Dnes se konflikty, které provázely ukrajinskou politiku, dostaly hluboko do ilegality. Pomohly dva důležité, ale jednoduché technické body. Za prvé, o zasedáních Nejvyšší rady není žádné televizní zpravodajství. Zasedání probíhají hladce, aniž by se poslanci před kamerami oháněli, bez všeho toho divadla. Zadruhé, v televizi nejsou žádné nebo jen málo zpravodajských pořadů, které zvou politiky. Kvůli válce zmizely z veřejného prostoru konflikty. A Ukrajinci mají samozřejmě úplně jiné myšlenky, jen nechtějí slyšet o válkách politiků.
– Nicméně před pár dny se objevil kus „staré“ politiky, když se Petro Porošenko pokusil opustit Ukrajinu. Byl zablokován na hranici s Polskem a mezi opozičním vůdcem a vládním táborem vznikla vzájemná obviňování. Pojďme se na tento politický underground podívat hlouběji. Doutná tam něco?
– Samozřejmě. Politika a konflikty se dostaly do ilegality, nevidíme je, ale jsou tam. I po třech měsících války se začínají kousek po kousku „vynořovat“ ze země. To je situace s Petrem Porošenkem, který obvinil Volodymyra Zelenského z plánů na pronásledování opozice. Docházelo k „únikům“ z vyšetřování případu Viktora Medvedčuka, který údajně vyprávěl o Porošenkově korupci. V poslední době jsme svědky jistého opakování starých předválečných konfliktů. Yuriy Butusov, známý novinář, který se zabývá činností armády, obvinil Maryanu Bezuglu, zástupkyni vládní strany „Služebník lidu“, z prozrazení tajných informací. V monolitu národní jednoty je několik takových malých trhlin a bude jich víc.
Po třech měsících války již opadají první silné emoce strachu a euforie, nastupuje únava. Je to přirozené. Jednota nebude trvat věčně, ale co považuji za nejdůležitější politickou změnu válečné doby, je zánik tzv. proruského tábora. Tento faktor v ukrajinské politice se stal historií. Někteří z nejtvrdších politiků tohoto směru uprchli a z těch, kteří zůstali, i takoví politici jako Oleksandr Vilkul nebo starostové Oděsy a Charkova, kteří jsou spojováni přinejmenším jako nezápadní, stojí pevně na straně Ukrajiny. Myslím si, že část elektorátu proruských stran si Zelenskij v budoucnu získá a část půjde na nové politické projekty, které se určitě objeví.
– V současné době má prezident plnou podporu Ukrajinců. Mohou tyto konflikty, které stále někde hluboko spí, poškodit Zelenského?
– Zelenskyj si získal důvěru a podporu. Za prvé, je vůdcem válečného státu. Za druhé prokázal osobní statečnost. Neutekl, vždy je s lidmi. Za třetí je fenomenálně schopen projevovat emoce, zvládat emoce národa, usměrňovat je. Jeho „práce s veřejností“, zhruba řečeno, je jedním z klíčových faktorů této války. Podpora prezidenta dosáhla v březnu 90 procent. To se ještě žádnému politikovi v historii Ukrajiny nestalo. Jakmile však válka odezní, určitě bude čelit vážným problémům. Věřím, že je to flexibilní člověk a dokáže se přizpůsobit. Přechod od „válečného režimu“ k „poválečnému režimu“, obnova země však bude obtížná. Není pochyb o tom, že nás čekají rozsáhlé sociální a ekonomické problémy. Benzinu, soli a dalšího zboží je už nyní nedostatek.
Bude inflace, devalvace hřivny a další problémy. Negativní emoce s tím související se nad někým nahromadí. Aktuálně útočí na jednotlivé politiky z prezidentova týmu. Ostře kritizován byl například Danylo Hetmantsev, šéf parlamentního výboru pro daňovou politiku a jeden z důležitých finančních poradců v Zelenského týmu.
Nepochybuji, že po nějaké době Zelenskyj ztratí část své podpory, ale zůstane dominantní postavou na politické scéně. Udělá také „skok vpřed“ a například obnoví svůj tým. Nabyl jsem však dojmu, že v době krize se jen velmi těžko zbavuje lidí, kteří ho loajálně podporovali. Třeba ti, kteří jsou s ním teď za války. Zelenskyj je ochrání.
– Zelenskyj hodně riskoval, když šel na jednání s Ruskem o předání Azovstalu, posledního kusu Mariupolu, který se dlouho bránil. Ublíží mu tento krok?
– Při této příležitosti zazněly různé kritické komentáře, ale je důležité, že je nezveřejnil samotný pluk „Azov“, ale především opozice napojená na Porošenka. Velení „Azov“ se nakonec zapojilo do jednání s Ruskem. Ztráta Mariupolu je pro Ukrajince hořký příběh, vyvolala zoufalství, ale nepřeceňoval bych to. v Ukrajině existuje pochopení toho, co by nemohlo být jinak. Trochu to připomíná ztrátu doněckého letiště v roce 2015, které se také dlouho bránilo. Zde je samozřejmě měřítko větší. Pokud Rusové toto slovo poruší a začnou válečné zajatce soudit nebo dokonce zabíjet, Zelenského to samozřejmě poškodí.
– Vidíte dnes někoho, kdo by mohl těžit z možného budoucího poklesu prezidentovy popularity? Kdo bude jeho hlavním konkurentem?
– Takovým člověkem je samozřejmě nejsilnější opoziční politik: Petro Porošenko. Jediná věc je, že Porošenko v poslední době ztrácí půdu pod nohama.
Má své železné voliče, svou stranu a peníze, takže bude moci konkurovat Zelenskému. Má však jednu nevýhodu: je to známý politik. Válka povede k přehodnocení ukrajinské politiky. Bude poptávka po nových lidech nesouvisejících se starým „předválečným“ světem. Zelenskyj bude samozřejmě dominovat, ale už je spojován s vojenskými akcemi a vyrostl ve válečného prezidenta. Budou tam nováčci. Možná z vojenské komunity. Velmi oblíbený, i když ne zcela známý, je například náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj. Vím, že má blízko k politickým poradcům a v poslední době je stále mediálně aktivní. Kdo ví, jestli nějak vstoupí do politiky. Část voličů pocítí rostoucí potřebu silného vůdce, který se ujme obnovy země, například v novém premiérovi, kterým bude jakýsi Ukrajinec Adenauer nebo Erhard (kancléři Západního Německa v poválečné doba).
– A oligarchové? Vrátí se do hry?
– V současné době se oligarchové soustředí na záchranu svého majetku. Protože je ztrácejí kosmickou rychlostí. Podívejte se na Rinata Achmetova, který přišel o své ocelárny v Mariupolu. Dokonce i v předvečer války oligarchové utlumili svůj konflikt s prezidentem a obecně se zapojili do podpory Ukrajiny. I když někteří záhadně zmizeli, například Ihor Kolomoiskyi. Není jasné, co dělají. Po válce své statky obnoví. To bude jejich priorita.
Budou se snažit získat zpět politický vliv v závislosti na ekonomické situaci. Nebude to jednoduché. Dojde ke konfliktům například ohledně masmédií. V současné době je většina televizních kanálů řízena vládou, která vytvořila takzvaný „Joint Channel“. Ale po válce budou chtít oligarchové svá masmédia vrátit a administrativa není připravena je vrátit. Zelenskij se pravděpodobně vrátí k antioligarchické rétorice. A nové politické síly, které se objeví, mohou být také silně antioligarchické.
– Je možné uvažovat například o předčasných volbách, pokud se situace na frontě uklidní?
– Faktem je, že všechno závisí na válce. Podle zákona nelze volby konat za stanného práva. Politicky o takovém kroku rozhodne Zelenskij a vím, že v jeho okruhu se o tom uvažuje, až když se situace na frontě zlepší. Tedy když se podaří zatlačit Rusy, vrátit alespoň část ztraceného území. Pokud se to podaří, tak podle mnoha analýz nejdříve koncem roku. Když jsou úspěchy, pak může zvážit použití velké podpory, dokud tam je. Pokud bude situace na frontě špatná, to znamená, že se válka změní ve vyčerpávající poziční válku na současné linii, Zelenskyj se samozřejmě rozhodne nepořádat žádné volby. Protože nálada se zhorší a on se bude muset soustředit na záchranu situace.
Překlad z polštiny
Text vyšel v rámci projektu spolupráce mezi námi a polským časopisem Nowa Europa Wschodnia.
Předchozí články projektu: Ukrajina – EU: horký konec jednání, Ukrajina – útěk před volbou, Východní partnerství po arabských revolucích, V křivém zrcadle, Opovrhovaný, Lukašenko jde do války s Putinem, Mezi Moskvou a Kyjevem , Klobása je klobása, Můj Lvov, Putin na galejích, Poloostrov strachu, Ukrajina byla vynalezena na východě, Nový starý objev, A měl být tak krásný, Novoroční dárek pro Rusko, Měli bychom diskutovat o historii, Minsk slepá ulička
Původní název článku: Polityków ukraińskich jednoczy wojna a prezident
