Po začátku války jsou někteří lékaři nuceni poskytovat péči pod neustálou palbou, zatímco zdravotnická zařízení v klidnějších regionech přijímají zraněné vojáky a uprchlíky. Od 8. května ve službě zemřel 9 zdravotníků, více než 40 dalších bylo vážně zraněno. WHO v polovině března volala Rusko zastavit ostřelování zdravotnického systému Ukrajiny, ale bez úspěchu. Ruská federace se navíc 7. května obrátila na WHO s dopisem, ve kterém cynicky obvinila Ukrajinu ze zabíjení jejích občanů od roku 2014, a popřela podíl na ostřelování ukrajinských nemocnic. Tento dopis našel místo i pro biologické laboratoře vynalezené ruskou propagandou.
Podle ministra zdravotnictví Viktora Ljaška Rusové zcela zničili 101 zdravotnických zařízení a 375 lékáren, dalších 616 zdravotnických zařízení bylo poškozeno. Podle předběžných výpočtů ministerstva zdravotnictví je na obnovu těchto nemocnic potřeba 32 miliard UAH a ministerstvo již začalo projednávat strategii rekonstrukce v regionech Kyjev, Sumy a Černihiv.
„Určujeme, které nemocnice by měly být v určitém okrese, která oddělení by měly mít, jakou by měly mít materiálně-technickou základnu, a hned v tomto směru budeme modernizovat a obnovovat (…) Vybudujeme evropský lékařský systém v Ukrajině, aby zajistit přístup k lékařským službám pro každého v místě jejich bydliště“, – řekl ministr během národního telethonu 14. května.
Navzdory obrovským ztrátám zdravotnický systém přežil a nadále poskytuje kvalitní lékařské služby, ujišťuje Národní zdravotní služba Ukrajiny. Vedoucí NSHU Nataliya Husak nám prozradila, jakou bezplatnou lékařskou péči mohou Ukrajinci během války získat, jak a kde se obrátit na nucené migranty a také kde si stěžovat v případě odmítnutí bezplatné pomoci.
***
Co změnila válka pro lékařský systém? Jak se změnilo poskytování služeb?
Boj proti covidu pomohl lékařskému systému: po něm je připraven reagovat na jakoukoli mimořádnou situaci. Například efektivní cesty pro pacienty vznikaly během covidu – a nyní jsou také aktuální, v prvních dnech se vytvářely cesty pro zraněné a zraněné. Navíc je nyní systém materiálně i technicky mnohem pevnější, zejména je vybaven kyslíkovými stanicemi, systém umí vytvářet zbytky na několik měsíců, takže nedostatek léků nepozorujeme.
Zdravotnická zařízení pracují a plně realizují smlouvy s Národní zdravotní službou, některé z nich samozřejmě v nebezpečných podmínkách hrdinně pracují pod palbou a pod okupací. Po začátku války se mnoho lidí stěhovalo do bezpečnějších měst, takže v prvním měsíci byla zátěž některých zdravotnických zařízení na územích, kam se lidé stěhovali, větší, ale nyní se situace srovnala. Navštívil jsem tři nemocnice ve Lvovské oblasti a všude mi říkali, že pracují se stejnou zátěží jako v době míru. Během války NHSHU rychle a v plné výši platí všem institucím, včetně Chersonské, Charkovské a Doněcké oblasti, aby zdravotníci byli motivováni zůstat v práci a pacientům se dostalo kvalitní lékařské péče.
Prošel program lékařské záruky změnami?
PMG se nezměnilo, nadále financujeme všechny ty oblasti, které byly hrazeny před válkou, včetně infarktů, mozkových příhod, porodů, chirurgických operací, primární lékařské péče, nesnížily se žádné diagnostické balíčky. Nyní přidáváme nové balíčky – budeme platit za zaměstnávání stážistů. Vidíme, že mnoho z nich přichází z Charkova, Mykolajiva, Chersonské, Luhanské a Doněcké oblasti například do Lvovské oblasti a chtějí se dále vzdělávat na stáži, ale zdravotnická zařízení nemají motivaci je přijmout. Také nebudeme platit za očkování proti covidu jako samostatný balíček, protože se nyní výrazně snížilo a může být plně hrazeno primární péčí.
V současné době nejsou v nemocnicích téměř žádní pacienti s koronavirem a dříve šlo o jeden z největších balíčků pro některá zdravotnická zařízení. Nebyly tyto prostředky přerozděleny?
Přerozdělování prostředků není jen otázkou stisknutí tlačítka. Nemocnice však může se všemi získanými prostředky nakládat, jak uzná za vhodné, a většina institucí tak činí. To znamená, že není nutné utrácet peníze získané v rámci balíčku covid výhradně za pacienty s covidem. Nyní dostáváme signály, že některá zdravotnická zařízení odmítají poskytovat bezplatné služby, protože prý NHS něco nedoplatila nebo jsou finance nedostatečné. Mohu vás ujistit, že to absolutně není pravda: peněz je dost, zvláště pokud vezmete v úvahu i humanitární pomoc, kterou instituce dostávají. Pokud vám nemocnice dá seznam léků, které potřebujete koupit, nebo požádáte o charitativní příspěvek, obraťte se se stížnostmi na horkou linku NSZU 16-77.
Které nemocnice byly v prvním měsíci války nejvíce vytíženy?
Existovaly určité tzv. logistické ústavy, do kterých byli přiváženi onkologičtí pacienti nebo jiní pacienti, kteří se zde určitou dobu léčili, a pak byli transportováni do zahraničí. Zejména tedy došlo k zatížení zdravotnických zařízení Lvovské oblasti, které poskytují onkologickou péči, lůžka v dětských nemocnicích byla nějakou dobu plná. K takové zátěži, pod kterou je systém před kolapsem, však nedošlo v žádný den války.
Jakou zahraniční pomoc dostává náš lékařský systém? Jak se tam pacienti léčí?
Ministerstvo zdravotnictví na svém webu informaci zveřejnil, jak je poskytována lékařská pomoc ukrajinským migrantům v zahraničí v různých evropských zemích, na které se lze obrátit. Část pacientů odešla za léčením do zahraničí díky společnému úsilí první dámy Oleny Zelenské, Kanceláře prezidenta republiky, Ministerstva zdravotnictví, kteří se o tyto lidi nadále starají. NSHU nakupuje lékařské služby pouze na území Ukrajiny, takže cestu těchto pacientů do zahraničí nesledujeme. (Do
„Myslím, že umí i tančit“
12-05-2022 12:52
Existují nějaká omezení pro poskytování lékařské péče během války?
V prvních týdnech existovala určitá omezení, aby se vytvořily účinné cesty pro pacienty. Později byla všechna omezení zrušena. Naopak vyzývám všechny, aby vyhledali pomoc. My, Ukrajinci, se zapomínáme bát o své zdraví i v době míru a za válečného stavu nacházíme ještě další potíže, které nám v tom brání. Ale válka není důvodem k tomu, abyste zapomněli na své zdraví. Pokud máte nějaké příznaky nebo jen chcete poradit, kontaktujte svého rodinného lékaře. Nyní je každý v obtížném psycho-emocionálním stavu: také se poraďte s rodinným lékařem o tom, jak se starat o duševní zdraví.
Jak získat lékařskou pomoc pro nucené migranty?
Je dobře, že k transformaci zdravotnictví došlo ještě před válkou, protože nyní může člověk získat pomoc ne v místě bydliště, ale tam, kde to považuje za nutné. Neexistují tedy žádná omezení pro pacienta z Buchi, aby zde dostával lékařskou péči ve Lvově nebo aby zde zaplatil elektronický recept vystavený v jiném městě.
Aby bylo možné získat bezplatnou lékařskou péči, kterákoli z vysídlených osob by měla kontaktovat nejbližší místo primární lékařské péče. Pokud nevíte, kde se nachází nejbližší, zavolejte na číslo 16-77 a my vám to řekneme. Obrátíte se na rodinného lékaře i bez podepsaného prohlášení a ten vám vypíše elektronický recept v rámci programu „Dostupné léky“ nebo papírový recept, vypíše doporučení k úzkému specialistovi a dá vám očkování. Pokud je vám nevolno a jde o urgentní případ, zavolejte sanitku, nikdo nemá právo vás odmítnout.
Už jsme slyšeli o takových „zkresleních“, že migrantům je poskytována zcela bezplatná pomoc a místní mohou napsat něco navíc k nákupu. I takové případy by se měly reklamovat a my na ně odpovíme, protože bezplatnou lékařskou péči garantuje celý stát.
Někteří lékaři začínají být mobilizováni. Je kvůli tomu nedostatek personálu?
Nedostatek lékařů nepozorujeme, ale to může být problém jednotlivých institucí, zejména na územích aktivního nepřátelství. Musíme poděkovat těm lékařům, kteří tam zůstali a nadále poskytují lékařskou péči bez přerušení. To je velmi cenné a jsme s nimi neustále v kontaktu. Ano, někteří lékaři jsou branci a jsou mobilizovaní, ale dělají to proto, aby nepřišli o lékařskou péči o civilisty.
Jak probíhá poskytování lékařské pomoci na územích, kde pokračují nepřátelské akce? Jak tyto nemocnice financujete?
Financujeme vše v plné výši, protože to jsou naše instituce, naši lidé, naše území a je tam poskytována lékařská péče. Ano, 60 pacientů ze 2 000 může zůstat na primární úrovni, ale věřte mi, že podmínky, za kterých se těchto 60 lidí léčí, nezpůsobují zátěž menší než v ústavech v západních regionech. Často si voláme, pořádáme různá setkání a zajímáme se o jejich názor. Tak pracujeme.
Je zřejmé, že část výroby léků a přípravků válkou utrpěla. Jak to ovlivnilo zásobování potřebnými zdravotnickými zařízeními?
To je spíše otázka na ministerstvo zdravotnictví, ale co vím, instituce nadále nakupují zdravotnickou techniku z prostředků, které jim převádíme. Významné množství léků přichází s humanitární pomocí od dobrovolníků a mezinárodních organizací (od začátku května Ministerstvo zdravotnictví přijaté humanitární pomoc ze zahraničí za téměř 6 miliard hřiven – cca. red.). V nemocnicích, které jsem navštívil v různých regionech, jsem neviděl problémy s dostupností žádného léku. Ptám se, zda jsou zásoby hotové, jdu do skladu a zkontroluji, ptám se pacientů, zda tyto léky dostávají. Ministerstvo zdravotnictví také provádí centralizované zadávání zakázek, takže tyto problémy by neměly existovat. Pokud některé léky nejsou v určité nemocnici dostupné, znamená to neúčinná rozhodnutí vedení.
Mají nemocnice dostatek finančních prostředků?
Tak. Mluvili jsme s šéfem OVA Maksym Kozytskyim a řekl, že za války neslyšel nikoho, kdo by si stěžoval na financování zdravotnických zařízení. Více než dost peněz. Jediné, co chci vzkázat manažerům zdravotnických zařízení: finanční prostředky vám převádíme ve prospěch pacientů a zvláště za války by se neměli vypořádat s vklady, ale měli by být přínosem pro pacienta a motivovat lékaře v podobě platy.
Zdravotnická zařízení v posledních dvou letech aktivně nakupují nové vybavení a zlepšují podmínky pobytu pacientů. Pokračuje tento proces i po začátku totální války?
Ambiciózní plány lékařských ústavů se změnily jen málo a některé už staví nové. Státní programy na nákup těžké techniky se nesnižují, kabinet ministrů přijal usnesení, které garantuje financování kapitálových výdajů na zdravotnické vybavení a kyslík. Ano, zařízení, kde dochází k nepřátelským akcím, nemohou realizovat své plány, ale tam, kde je to možné, se dále instalují angiogramy, CT, MRI, mamografie atd.
Abych to shrnul, vaše zpráva zní: vše je v pořádku, zdravotnická zařízení fungují, jděte se léčit, zapojte se do prevence?
Nechci se přikrášlovat a říkat, že je vše v pořádku. Chci zdůraznit, že stát za války v těžké ekonomické situaci plně plní své závazky vůči lékařskému průmyslu. Každý měsíc převádíme zdravotnickým zařízením asi 10 miliard hřiven a tyto prostředky by měly jít ve prospěch každého pacienta. Během války si pacient může myslet: „Proč bych měl jít teď? Tam se bude muset všechno koupit.“ Ne, naopak, válka je čas, kdy se starat o svůj život a zdraví. Mnoho lidí se vrátí z války se zdravotním postižením a špatným zdravím a musíme udělat vše pro to, abychom nepřišli o další lidi v mírových oblastech a také ve válečných oblastech, kde můžeme poskytnout včasnou a kvalitní péči. Stát pro to dělá vše a od člověka se vyžaduje jen chuť se o sebe postarat a víra, že to dostane zadarmo.
