Skupina obyvatel Lvova už více než měsíc sbírá finanční prostředky a hledá auta pro potřeby armády. Od začátku března dobrovolníci zakoupili a předali armádě 90 vozů, žádostí je o dalších 67. Postupem času je ale sbírání peněz i hledání levnějších aut čím dál složitější.
Jeden z organizátorů této iniciativní skupiny, Svjatoslav Litynskyj, nám řekl, jaká auta armáda potřebuje, kolik stojí a kdo a jak je převážejí na Ukrajinu.
***
Proč jste začal kupovat auta na předek?
Zmobilizoval se náš známý a s kamarádem Oleksandrem Muzychukem jsme pro jejich jednotku koupili dvě auta. Pak se nám začali ozývat další lidé s takovou potřebou a další můj přítel, Rostyslav Koval, řekl: „Svjatoslave, ty to dokážeš, vyhlas sbírku a kup, pomoz lidem.“ Tak to všechno začalo.
Když jsem vybral 300 nebo 400 tisíc, sbírku jsem uzavřel, protože ty peníze bylo třeba použít správně. Pak jsme začali řešit spoustu problémů. První, co mě opravdu překvapuje, je, že stát od začátku války neotevřel hranice pro dovoz aut: je potřeba spousta dokladů, dopisy musí schvalovat vojenská správa. Druhým problémem je, že je obtížné získat peníze v zahraničí, protože národní banka má omezení na platby SWIFT. Ale nakonec byli v Polsku a Německu lidé, kteří byli schopni pomoci, a tak jsme založili síť. Pak jsme se spojili s dalšími dvěma skupinami a celkem jsme od 2. března dovezli 90 vozů.
Nákladní vůz a korálky předány vojenským dobrovolníkům 7. dubna (foto Svyatoslav Litynskyi)
Kdo je součástí vaší iniciativní skupiny? Kolik je tam lidí?
Většina z nich jsou obyvatelé Lvova – někteří jsou v Polsku, někteří ve Lvově. Do procesů se aktivně zapojuje až 20 lidí. Nekupujeme nic jiného než auta, ale když je přivezeme ze zámoří, dáme všem vědět, že si můžeme něco vzít. Většinou jsme požádáni o převoz nějaké humanitární pomoci na velitelství.
Jak jste vyřešili problém s převodem peněz do zahraničí?
Karty jsme převedli do Polska a tam si z nich lidé vybírají peníze, ale je tam také limit – 1400 zlotých za den. OTP Banka mi již zablokovala karty, PrivatBank stále umožňuje výběry. Auta se pak nakupují výhradně za hotové, protože ojetá auta kupují převážně od soukromých osob.
A pokud PrivatBank zablokuje i vaše karty, co uděláte?
To ještě nevím, ale převedli jsme nejen moje karty, ale i další dva známé.
Kamion, který přijel z Německa (foto Svyatoslav Litynskyi)
Jak se vybírají peníze? Kdo jsou vaši dobrodinci?
Asi 80 % tvoří poplatky přes Facebook. Je pro mě důležité zveřejňovat podrobné zprávy o darech a výdajích a myslím si, že lidé vidí, že informace jsou zcela otevřené, takže jim to dodává důvěru. Zbývajících 20 % jsou velcí dárci, například společnost „Western Bug“, která již poskytla přibližně 700 000 UAH. Několik soukromých dobrodinců dalo každý 5 000 dolarů. Existují převody ze zahraničí, ale v současnosti je to méně než 1 %.
Jaký potenciál ještě mají filantropové? Dá se ještě něco darovat?
Aktivita se samozřejmě hodně snížila. Na začátku měli lidé více příležitostí, takže hodně dávali, ale teď mají větší výdaje.
Stojí za zmínku, že dobrovolníci se vždy objeví tam, kde není normální vedení. Naše společnost bohužel roky investovala do silnic a ne do armády, i když po tom bylo mnoho volání. Sám jsem v prosinci sepsal petici, aby bylo dovoleno dát armádě každou tisícovku, ale neudělali to, dokud nezačala válka. Bohužel nyní tyto chybné výpočty zakrýváme a je to smutné.
Pro koho auta kupujete? Oslovuje vás tato potřeba nebo hledáte někoho, kdo by vám pomohl?
Prvních 15 vozidel jsme převedli k 80. samostatné obojživelné útočné brigádě. Pak jsme víceméně nastolili proces a další vojenské jednotky se na nás začaly obracet o pomoc z celé Ukrajiny. Aktuálně máme 67 aktivnějších požadavků, které se snažíme upřednostnit. Pokud máme peníze, snažíme se předat auto zdarma. Často ale není dost peněz a přednost pak dostávají ty díly, které dokážou auto alespoň částečně zaplatit. Pak uzavřeme zbytek částky z poplatku – a pak je proces již zaveden: jsou řidiči, kteří mohou odjet do zahraničí a koupit auta, a my už víme, jak správně vydávat dopisy z armády. Auta překládáme především ve Lvově.
Vojenský personál s autem přijatým od dobrovolníků (foto Svyatoslav Litynskyi)
67 aut je kolik peněz?
Na pokrytí těchto potřeb je zapotřebí 8 milionů UAH.
Jaká auta kupujete? kolik stojí?
Armáda většinou požaduje dieselová auta – to je obyčejný džíp s pohonem všech kol a častěji pickup, protože může nést něco jiného nebo dát dozadu například kulomet. Cena džípu je 4-5 tisíc dolarů, pickup je od 5 do 7 tisíc dolarů.
Kde a kdo tato auta shání?
V Polsku jsou známí, kteří hledají inzeráty, jezdí auta kontrolovat, kupují je, pokud jsou v dobrém stavu. V Německu jsme našli známé z Litvy, kteří přivezli již 4 auta. Pokud nejsou známí, tak se seznamujeme s lidmi, kteří jsou na to připraveni dobrovolně.
Jak dlouho trvá tento proces od nákupu po dodání armádě?
Asi týden nebo víc. Nejprve je potřeba vybrat peníze, poté auto prohlédnout a koupit, získat dopis od armády, převézt jej přes hranice, opravit a poté předat. Za den nebo dva dostaneme certifikát, že armáda auto převzala.
Auta z Polska (foto Sviatoslav Litinsky)
Jaká je vůbec potřeba předku v autech?
Četl jsem článek v „UP“, kde bylo řečeno, že v Ukrajině bylo za války zničeno půl milionu aut. To je neuvěřitelné číslo. A armáda, bez ohledu na to, koho se ptají, všichni neustále říkají, že potřebují auta, která umí jezdit. Proto, jak jsem pochopil, jsou potřeba desítky tisíc aut.
Dobrovolníci, kteří se zabývají nákupem helem, neprůstřelných vesty a dalších vojenských předmětů, říkají, že je v Evropě už těžko sehnat. Jaká je situace s auty?
V Polsku se totiž nakoupilo vše z levnějšího segmentu. Když jsme koupili první auta v dobrém stavu za 16 000 zlotých, nyní je to 22 000 zlotých, čili přicházejí auta jiné kategorie. Snažíme se hledat i v jiných zemích, například ve Francii nebo Litvě, z Velké Británie už je na cestě jeden autodopravce.
Máte čas věnovat se něčemu jinému kromě dobrovolnictví? Máte recepty, jak se rozptýlit, když přijde zoufalství?
Stále učím na LNU pojmenovaném po I. Franko, a věřím, že je to velmi důležité, protože to vytváří stabilitu a důvěru studentů. Kolegové zajišťují pojištění jiné práce, takže to skoro nedělám.
Když nastanou chvíle zoufalství, přestanu číst zprávy a místo toho dělám, co můžu. A pak je mnohem snazší vše vnímat, protože vidíte výsledek – domluvíte se na jiném autě, koupíte, předáte. Někde jsem četl o kritických situacích, o koncentračním táboře, že ti, kteří si mysleli, že to za týden skončí, tam zemřeli jako první; druhý – ti, kteří si mysleli, že to nikdy neskončí; a ti, kteří prostě dělali to, co museli, žili nejdéle. A tak prostě děláme, co můžeme.
***
Podrobnosti pro pomoc:
Paypal: [email protected]
Karta PrivatBank: 4731 1856 0729 5240 (S.V. Lytinsky) nebo 4149 4991 3935 2742 (O.I. Boriychuk)
Pro převody ze zahraničí na polský účet:
SWIFT/BIC: WBKPPLPP
Bogdan Skaskiv
@katyaakva telegram
PL 31 1090 2590 0000 0001 4986 3372 (eur)
PL 51 1090 2590 0000 0001 4986 3400 (USD)
PL 42 1090 2590 0000 0001 4985 2019 (PLN)
