Kauza „Wagnerových“ už více než rok nezmizela z informačního pole. A nejde jen o Ukrajinu. Zajímá se o Evropu a USA, píšou se o ní materiály a točí dokumenty. Je tu spousta politiky a neméně komunikačního odpadu ze strany úřadů, opozice a novinářů.
Za všemi těmi bitvami a sledovaností zpráv a vysílání však většina zapomíná na to hlavní – pověst ukrajinské rozvědky a bezejmenných lidí, kteří riskují životy pro stát. V situaci, která se za poslední rok vyvinula, rozhodně nebudou vítězové. Budou jen ti, kteří prohráli. A mají to na svědomí všichni – od prezidenta (současného i bývalého) až po jednotlivé novináře.
První věc, kterou je třeba si zapamatovat, je, že v dnešním světě je téměř nemožné cokoliv schovat bez zanechání stop. Jak ukázaly novinářské vyšetřování, můžete najít i vrahy z FSB. Veřejné struktury, organizace a aktéři by na to proto měli vždy pamatovat a připravit informační kampaň na podporu svého postavení. Také stojí za to pochopit, že když jste druhý, je vždy obtížnější prorazit informační šum. A i pravdivé informace budou vnímány jako omluva za předchozí informace.
Za druhé, došlo k operaci a je jedno, jak se to jmenovalo a v jaké fázi to bylo. Neděláte rozdíl mezi „operací provedenou chirurgem“ a „operací“. Totéž platí i zde – název nemění podstatu. Je však důležité vědět a porozumět tomu, kdo a jak to provedl a proč se to stalo. Odpovědi se dříve nebo později dočkáme, ale s největší pravděpodobností jim nebudeme věřit, protože všechny ty peripetie kolem nás, které byly, jsou a nedovolí nám to objektivně vnímat. A všichni jsou za to vinni.
Pravda se jednou ukáže, ale ztráta reputace a ohrožení dalších operací Hlavního zpravodajského ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny jsou již nevyhnutelné.
Stát nebo ambice
Případ „Wagnerových“ je věcí státní bezpečnosti a práce speciálních služeb. Tady nemůže být žádná politika a manipulace. Toto není místo pro ambice a osobní PR. A je jedno, kdo je prezident, vůdci SBU nebo GUR. Ukrajinští politici a masmédia však k tomuto tématu přistoupili jako ke každému jinému a hledali svůj prospěch. Což podle toho udělalo z celého vyšetřování informační odpad, který není možné normálně vnímat a najít tam alespoň pár souvisejících logických kroků.
Na Zelenského můžete mít stížnosti a některé z nich budou v tomto případě spravedlivé, ale nemůžete míchat ukrajinské zpravodajské důstojníky s bahnem. Jejich činnost a výkon nelze zmanipulovat. Pokud si myslíte, že špioni fungují tak, jak se ukazuje ve filmech, pak je lepší to vůbec nekomentovat a nesnažit se situaci pochopit. Je to těžká morální a psychologická práce, je úzkostlivá a vyčerpávající. A když dosáhnete výsledku, nikdo nebude vědět, za jakou cenu toho bylo dosaženo a kolik úsilí to stálo. Skautovi se nepoděkuje a ani se na něj nevzpomene.
Touha politiků (různých stran) zapojit zpravodajské důstojníky, a to i bývalé (nominálně, protože „žádní bývalí nejsou“), k dosažení politických cílů, ukazuje, jak důležitý je výsledek pro strany. Řeknete si, že bez publicity by nebyl výsledek, na tento případ bychom už dávno zapomněli. Takže je to pravda. Ale je rozdíl: když požadujete vyšetřování a odpovědi, a když drze klamete a využíváte inteligenci ve svém politickém boji. Všechno by mělo být omezeno.
Zelenského Černá labuť
Černá labuť je teorie Nassima Nicholase Taleba. Považuje za obtížně předvídatelné a vzácné události, které mají významné důsledky.
Na jednu stranu je v případě Wagneritů pro Zelenského vše jasné a důsledky předvídatelné. Ale to je jen na první pohled. Právě tento případ může přinést nečekaný obrat, přidat nové detaily a emoce to dokážou otočit tak, že odborníci nepředpovídají výsledek.
Pokud něco nevíme nebo nerozumíme, vždy zaplníme prázdnotu svými dohady, teoriemi a přeháněním. Takto jsou lidé uspořádáni a toto se velmi snadno používá, když vláda špatně komunikuje důležité procesy.
Úspěšní lídři jsou ti, kteří přebírají zodpovědnost. V současné době v Ukrajině žádný takový nebyl a není. A tady má prezident šanci ukázat se ostatním. Neschovávejte se za obecné a neúplné fráze. Je nejvyšší čas vyjít a podat jasné vysvětlení svého jednání a jednání vašich přímých podřízených. Prezident v této chvíli jedná velmi nejistě a nepochopitelně. Pokud jsou vinni, měli by být potrestáni. Pokud je operace alespoň poloviční, jak uvádí média, pak by měla být použita pro PR GUR, což může mít dokonce pozitivní vliv na touhu sloužit v armádě. Úspěšných operací dovedených do konce je mnohonásobně méně než těch neúspěšných, které se v té či oné fázi zastavily. I takový výsledek (sbírání dat o žoldácích) je již vítězstvím. Můžeme jmenovat vrahy a mučitele, jejich údaje lze použít u mezinárodních soudů. Ale nic takového neexistuje. Předpokládejme, že tato operace neproběhla. Vytvořený informační šum lze také využít a vyvolat v nepříteli ještě větší strach, ať je nervózní, to vede k chybám. Postoj prezidenta je proto v tuto chvíli velmi nejasný a dostane stejné výsledky.
Zemřít tiše pro Ukrajinu
Nikdo, absolutně nikdo se nestará o špiony a jejich pověst, životy a operace, které v tuto chvíli probíhají. Zájmy Porošenka, Zelenského a mediální hodnocení jsou vyšší než zájmy státu. A to je problém společnosti, která je ve válce už osmým rokem. Na skauty je velmi snadné zapomenout, protože jejich jména budou znát jen naši vnuci nebo pravnuci, nejde o osobní personifikované příběhy, ale o prostou vojenskou rutinu, bez jmen a emocí, příběhů a zajímavých příběhů. Můžete na ně zapomenout, nebo je dokonce nezmínit. V případě smrti se nikdo kromě nejbližších a bezprostředního velitele nedozví, co se stalo. Nemohou vyjít ven a bránit se, říct, kde jsou lži a kde je pravda. Závěry pro zpravodajské důstojníky jsou velmi jednoduché: prezident není připraven je chránit, politici je využívají pro své účely, novináři nechápou, že mohou škodit a jsou připraveni na cokoli za další klikání.
Zajímalo by mě, jak se tyto složky vlády (zákonodárná, výkonná a čtvrtá moc) zachovají, až Rusko znovu přejde do útoku?
