V pátek 10. září oznámila Dočasná vyšetřovací komise Nejvyšší rady pro vyšetřování možného protiprávního jednání zástupců státních orgánů a dalších osob proti suverenitě Ukrajiny výsledky vyšetřování případu Wagner. Podle TSC došlo k „nedostatkům“ v plánování a práci ohledně zadržení členů Wagnerova PMC, které bylo plánováno na červenec 2020.
Jak bylo oznámeno „Veřejnost“, vedoucí TSK, zástupkyně lidu ze „Služebník lidu“ Maryana Bezugla na konci jednání uvedla, že Wagnerovo PMC je plně koordinováno ruskými úřady, a to i během soukromých zakázek, a „dokonce i ve fázi shromažďování informací o těchto lidech se podrobnosti dozvědělo Rusko“.
Ukrajinská rozvědka podle ní v roce 2018 začala aktivně shromažďovat informace o členech Wagnerova PMC. Na falešném webu provedlo Hlavní ředitelství rozvědky Ministerstva obrany (GUR MO) rozhovory s cílem „získat informace o tom, jak PMK fungují a kdo se na nich podílí“. Tato speciální akce byla dokončena 6. července 2020.
Podle Bezugloi se SBU v červenci obrátila na GUR MO s nápadem pokusit se vytáhnout některé z osob, které se, jak se předpokládá, účastnily ozbrojených konfliktů především na Donbasu a mohly být svědky sestřelení. malajského Boeingu 777 nad Doněckou oblastí v červenci 2014. Podle iniciativy SBU byla v červenci otevřena „zvláštní akce“. Bezugla uvedla, že používá termín „zvláštní akce“ a nikoli „zvláštní provoz“, protože první termín je předepsán v legislativě.
Podle poslance měli být po příletu z Moskvy do Istanbulu „Wagnerovi“ zadrženi, „s přihlédnutím k jejich účasti na syrské operaci“. Nedošlo však k žádné spolupráci, zejména s Tureckem, ujistil Bezugla. Mimochodem, v říjnu 2020 novinář Jurij Butusov, který jako první poskytl informace o zmařené speciální operaci veřejné publicity, oznámil, že se do ní zapojily i turecké speciální služby.
Ze slov poslance vyplývá, že vynucené přistání letadla s „Wagnerovými“ v Kyjevě, jak o něm loni psal novinář Jurij Butusov, se nepředpokládalo. Bezugla dodal, že kvůli pandemii koronaviru musel let s „Wagnerovými“ odlétat nikoli z Moskvy, ale z Minsku. S přihlédnutím k politické situaci v Bělorusku (protesty po prezidentských volbách) však došlo k „protiinterakci zvláštních služeb Ukrajiny, Běloruska a Ruska“. Přímá spolupráce zvláštních služeb Běloruska a Ruska se nepředpokládala, a proto, jak řekl Bezugla, „se ukázal takový trojúhelník“.
Speciální operace s Wagnerity: co je známo
29. července 2020 bylo u Minsku zadrženo 33 členů Wagnerovy komunistické strany. Ukrajina poté prohlásila, že mezi „Wagnery“ bylo 28 lidí zapojených do válečných zločinů na Donbasu a SBU shromáždila dostatek důkazů. Generální prokuratura zaslala do Běloruska oficiální žádost o vydání zatčení zadržených „obyvatel Wagner“. Ukrajinští prokurátoři odpovědi od svých ruských kolegů nedostali. Týden po ukrajinské žádosti však Bělorusko dalo Rusku 32 „wagneriánů“. Prezidentská kancelář to přijala „s lítostí“. Později Putin označil umístění „wagneriánů“ v Bělorusku za „zvláštní operaci Spojených států“.
Novinář Jurij Butusov poté informoval, že ukrajinské speciální služby připravovaly operaci k zadržení Vagnerovců více než rok. Za to byli nalákáni do Běloruska. Bezpečnostní složky však podle novináře na schůzce v prezidentské kanceláři informovaly o závěrečné fázi speciální operace, byly požádány, aby ji o pár dní odložily, načež se to nepodařilo.
SBU a Hlavní zpravodajské ředitelství popřely, že by se podílely na přípravě této speciální operace, a šéf Kanceláře prezidenta Ukrajiny Andriy Yermak označil prohlášení za „plánované dezinformace“.
Později vůdce strany „Evropská solidarita“ Petro Porošenko, který byl v době přípravy speciální operace prezidentem Ukrajiny, uvedl, že povolil operaci ukrajinských speciálních služeb k zadržení bojovníků tzv. s názvem soukromá vojenská společnost Wagner.
